V severních Čechách jako vyhlášené sklářské oblasti se nalézala četná střediska výroby podmaleb na skle - nejvýznamnější z nich byla na Novoborsku, Českolipsku a Jablonecku. Ve sbírkách českých muzeí je zastoupena vedle lidové produkce určitá vrstva řemeslných podmaleb, jež dosahují středoevropské úrovně a mají nápadné charakteristické prvky. Teprve studium českých a německých badatelů odhalilo jejich tvůrce - malíře Vincenze Jankeho, narozeného roku 1769 v rodině malíře skla Johanna Georga Jankeho ve Skalici u České Lípy. Malíř byl v Německu až do roku 2005 pokládán za jednoho z augsburských malířů. Zjištění jeho původu a místa (Nového Boru), kde v poslední třetině svého života pracoval a roku 1838 zemřel, bylo senzací. Zároveň se tím otevřela řada otázek a ukázala se bílá místa v jeho životopise. Hlubší odborný zájem o umění s náboženskou tematikou a navázané českoněmecké kontakty zabránily, aby malíř zůstal mezi bezejmennou většinou tvůrců tzv. lidového umění.