Eunuška (1970) je nekompromisne uprímná analýza situace, v níž se nacházela západní žena na konci 60. let 20. století. V jednotlivých kapitolách (Kosti, Vlasy, Luno prokleté, Energie, Puberta, Ideál, Altruismus, Objekt mužské fantazie, Rodina ad.) podrobne a s charakteristickým suchým humorem rozebírá, jak se žena prostrednictvím mechanismu podminování ucí od detství ženskému stereotypu, poukazuje na jednotlivé aspekty a zpusoby, jakým spolecnost ženy "kastruje", a volá po návratu k prirozenosti a celistvosti, s níž se žena narodila. Kniha je šokující polemikou nejen s freudovským pojetím ženy jako vykastrovaného muže, ale i s "mystikou ženství" a s autoritami všeobecne. Jako dokument sexuální revoluce 60. let propaguje nezbytnost uvolnení ženské sexuální energie, která ženy osvobodí a konecne jim umožní plne využít vlastního potenciálu. Studie se stala milníkem hnutí za ženské osvobození, inspirovala nejen ženy-intelektuálky a ženy v domácnosti, ale i muže - Eunuška totiž považuje muže za stejne nesvobodné jako ženy. Ovlivnila celou generaci, dockala se mnoha vydání a prekladu do rady jazyku. Žebrícek amerického casopisu Time ji právem uvádí mezi sto knihami, které se zásadním zpusobem podílely na utvárení myšlení sveta 20. století.