"Zůstal vsunutý ve vnitřní kapse starého koženého pouzdra na diář, koupeného přes internet. Maličký abecední notýsek k zapisování adres a telefonních čísel z roku 1951. A: Aragon. B: Breton, Brassai, Braque, Balthus... Užasle jsem listovala zažloutlými stránkami. C: Cocteau, Chagall... E: Éluard... G: Giacometti... U každého jména telefon, často i adresa. L: Lacan... S: Sarraultová...

Dvacet stránek, na nichž jsou seřazení největší pováleční umělci žijící v Paříži. Kdo je mohl znát a stýkat se s nimi?

"Trvalo mi tři měsíce, než jsem zjistila, že v ruce držím notýsek Dory Maarové."

Když si Brigitte Benkemounová pořídila na eBay použitý obal na notýsek, netušila, že v něm objeví popsaný zápisník, plný jmen osobnostní pařížské bohémy. Při následném pátrání zjistila, že adresář patřil umělkyni a jedné z múz a milenek Pabla Picassa - "plačící ženě" Doře Maarové. Slavné fotografce, jež se plně odevzdává Picassovi a vášnivá láska k němu ji zničí - po jejich rozchodu odchází do ústraní, na dalších šedesát let života se noří do malby a celou svou bytostí se odevzdává Bohu.

Při dvouletém pátrání po jejím osudu ožívá bohémská Paříž dvacátého století a objevují se i další přátelé a známí, které si Dora v roce 1951 do notýsku již nezapsala - Georges Bataille, Max Jacob, Man Ray... a samozřejmě (všudypřítomný) Picasso.