Fotografické dílo Rudolfa Sandala patří k nejcennějším konvolutům v architektonické sbírce Muzea města Brna. Jeho snímky jsou nejen výjimečnými doklady meziválečné architektury v Československu, ale také vynikající úrovně její fotografické dokumentace. Často byly publikovány v tehdejším domácím a zahraničním odborném tisku i ve společenských žurnálech. Sandalovy fotografie vily Tugendhat proslavily tuto ikonu architektury 20. století po celém světě. Jméno Rudolfa Sandala tak bylo známé, jeho osobnost a životní osudy však zůstávaly zahaleny tajemstvím. Studium pramenů přineslo nečekaná zjištění a rozkrylo tak Sandalův složitý životní osud. Monografie v česko-anglické mutaci přináší vůbec poprvé příběh umělce, jehož dílo se řadí k zásadním hodnotám v dějinách světové fotografie 20. století.
V r. 1901 založil v Brně Rudolf Sandalo st. Atelier de Sandalo, zaměřený na portrétní fotografii se specializací na dětské snímky, ale i na fotografování architektury a interiérů. Jeho syn, Rudolf Sandalo ml. (1899-1980), ateliér převzal v r. 1932, již téměř výhradně se věnoval fotografii architektury a spolupracoval s architekty na celém území Československa. Nevyhýbal se však ani světu módy, divadla a filmu. Od pol. 30. let působil v Praze a v Německu, kde pracoval i pro Hitlerova architekta Alberta Speera. V r. 1938 se stal agentem Abwehru pro Prahu a Krakov a za okupace obchodoval se židovským majetkem, zvláště s uměním a starožitnostmi. V r. 1945 jej v Praze zatkli Sověti a deportovali do pracovního tábora v Gliwici v Polsku. Zde jim zřejmě podepsal spolupráci a od r. 1950 žil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde působil jako fotograf a obchodník s uměním. V l. 1965-1975 spolupracoval pravděpodobně také s československou Státní bezpečností.

I přes problematické životní postoje byla Sandalova tvorba naprosto unikátní - specifický vizuální projev, kompozice a dokonale precizní zpracování. Např. jeho snímky vily Tugendhat z r. 1931 zásadním způsobem přispěly k okamžitému světovému věhlasu této architektonické ikony. Monografie je tak významným příspěvkem k uměnovědné literatuře, mapující nejen moderní československou fotografii, ale svými kulturně historickými přesahy i neobvykle hlubokými sondami do historie, je zároveň poutavou skicou dějinných peripetií složitého 20. století. Sandalovo fotografické dílo patří k nejpočetněji zastoupenému autorskému souboru fotografií ve sbírkových fondech Muzea města Brna. Publikace proto připomíná také Iloše Crhonka, zakladatele muzejní sbírky architektury, jehož zásluhou zůstanou Sandalovy fotografie uchovány pro příští generace.