Oldřich Hamera (1944) je bez vší pochyby jedním z nejoriginálnějších umělců, spojujících ve své osobě hned několik talentů. Vedle výtvarného, je nezpochybnitelně i literární, pedagogický a rétorický. Přesto zůstal ve stínu. Za komunismu nedobrovolně a posléze z vlastního rozhodnutí, nechtěje se podílet na komercionalizaci "kulturního provozu". Kniha přináší vůbec poprvé přehled vývoje Hamerova grafického díla od šedesátých let do současnosti. Přestavuje nejen netradiční techniky objevené v polovině padesátých let jeho "učitelem" a našim předním grafikem Vladimírem Boudníkem, jež Hamera upravuje a dodnes rozvíjí, ale i vlastní monotypické postupy a poodhaluje tajemství své tvorby. Hamerovo dílo je ukázkou stírání hranic mezi uměleckou tvorbou a jednotlivými vědními obory, kterým se umělec po celý život s vášní věnuje - mineralogie, paleontologie a geologie. V textové části knihy Hamera vypráví o svém přátelství s Vladimírem Boudníkem, Bohumilem Hrabalem, se kterým prožil více než třicet let, i o setkáních s dalšími osobnostmi kulturního života. Kniha se věnuje také Hamerově neoficiální vydavatelské činnosti sedmdesátých a osmdesátých let.