Tato kniha přichází s novým pohledem na Spojené státy, který vychází z nutnosti překonat nekriticky obdivné i nekriticky odsuzující přístupy. Nový přístup je založen na hlubším pochopení vnitřní rozmanitosti, rozporuplnosti i rozhádanosti uvnitř americké politiky i společnosti. Tím se jednak otevírají netušené možnosti transatlantické spolupráce v nových oblastech, jednak se obohacuje veřejná debata ohledně směřování České republiky. Z amerického snu je potřeba se probudit, aby nám Spojené státy mohly střízlivě sloužit jako důležitá inspirace, ať už kladná, nebo záporná.
Druhotným cílem publikace je ukázat na možnosti, které skýtá nová renesance teritoriálních studií jako přístupu ke zkoumání světa kolem nás, který dokáže kombinovat historické, politické, ekonomické, sociální a kulturní přístupy při zodpovídání závažných a zároveň složitých otázek. Tyto znalosti v různých teritoriálních kontextech nám mohou výrazně pomoci při našich vlastních volbách – každodenních i osudových.

Monografie K. Kozáka je vlastně několikavrstevným zamýšlením nad tím, proč (a jak) se v Česku studuje americká problematika, jak je širší veřejností v rámci tzv. dějinné paměti vnímána americká politika, resp. některé její momenty vůči ČSR, a také - což je nejzávažnější - do jaké míry americký model demokracie, politického systému a především kapitalismu může být inspirativní pro české politické kruhy a širší veřejnost. Je potřeba předeslat, že jde o témata zásadní, kdy autorův pohled, resp. úhel jeho optiky může skutečně přispět k rozproudění kritické diskuse "o světě kolem nás", budu-li parafrázovat jednu z tezí z jeho předmluvy. Česká politická veřejnost, v níž se často debatuje naprosto zjednodušeně jen v dimenzi Západ - Východ (přesněji: Západ versus Rusko / Čína) takovou diskusi, založenou na hlubších vědomostech, nesmírně potřebuje. Už z tohoto aspektu je tedy Kozákova kniha cenným příspěvkem i podnětem.
Odmyslíme-li (jinak inspirativní) autorovo metodologické zamyšlení o možnostech studia zahraničních zemí a jejich kultur (sám bych doplnil i dějin), sestává jeho práce ze tří zásadních celků.
V první se zamýšlí nad rolí historické paměti při formování moderních, tj. "polistopadových" česko(slovensko) amerických vztahů, přičemž si za klíčové momenty pozitivní inspirace zvolil dva důležité (i když podle mého názoru ne zcela souměřitelné) momenty. Připomínání role Američanů při osvobozování jihozápadních Čech v r. 1945, tj. téma, které bylo takřka doslova - ať už v letech padesátých či později za normalizace - ze strany režimu tabuizováno, a pak dnes pozapomenu- tý fakt zvolení Alana Ginzberga králem studentského majálesu v r. 1965, který je tu vzpomínám jako typ určitého kulturního transferu do spoutané české společnosti za oponu. Autorovo připomenutí, kterak právě role USA na konci druhé války (a poněkud méně i v r. 1918) byla novou českou polistopadovou reprezentací instrumen- talizována mj. k prosazení programu začlenění Česka do NATO vedené USA (a jeho trvalé legitimizaci) je brilantní a jistě by stálo za ještě hlubší analýzu, včetně poněkud kontroverzní role nekritických obdivovatelů americké moci a její - často unilaterální - politiky zvláště po r. 2001.
(...)
Za nejpodstatnější z Kozákovy knihy považuji část třetí, v nichž - pod parolou USA jako možné pozitivní i negativní inspirace - nabízí řadu postřehů o moderním vývoji americké politiky, společnosti i hospodářství. Řada autorem dotčených problémů (či spíše okruhů problémů) by si samozřejmě zasluhovala podstatně podrobnější "uchopení" včetně jejich historické - v jiných případech sociálně ekonomické - dimenze. Už přehled, který tu autor učinil, je ale v každém případě pozoruhodný a plně naplňuje jeho dictum o potřebě kritické analýzy a myšlení o okolním světě. Za zvlášť podnětné považuji autorovo připomenutí problematických stránek amerického volebního systému, jenž fakticky umožňuje (ovšem prakticky celou moderní historii USA) eliminovat pokusy o prosazení menších politických stran, inspirativní jsou i jeho poznámky o americkém kapitalismu a jeho vývoji včetně sociálních dopadů.
(...)
Plně se ztotožňuji i s autorovými závěry, včetně apelu na potřebu studia možných důsledků politik současného prezidenta USA. Jedině podobné zasvěcené analýzy a jejich prezentace politické reprezentaci i širší veřejnosti totiž může napomoci kritičtějšímu recipování americké velmoci, jejíž současná politika rozhodně není jedinou alternativou demokratického vývoje pro západní svět. Kozákova kniha se tak - přes pár kontroverznějších míst - může stát užitečným a přitom velmi potřebným příspěvkem do zasvěcené diskuse mj. i o místě Česka v moderní světové politice, při níž se bez podobných studií (chybí nám např. i o Rusku a ještě více o Číně) jistě neobejdeme.

Z recenzního posudku: Jindřich Dejmek