Kniha předkládá zcela nový a syntetizující pohled na vývoj sakrální architektury v naší zemi. Jde o objev jednotné kompoziční sítě, používané při půdorysném zakládání staveb. Nezměněný proporční modul totiž nalézáme od nejstarších raně středověkých staveb, přes geometrický gotický klíč uplatněný při návrhu Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, až po barokní gotiku Jana Blažeje Santiniho.
Téma knihy je proto rozděleno do tří částí.

První část (str. 21-102) s názvem STROM ŽIVOTA pojednává o geometrii raně středověkých staveb na našem území. Bylo vybráno třináct rotund a půdorys základů stavby byzantského typu, neznámého zasvěcení, objevené v letech 1969-2018 na pražském Vyšehradě. Těchto čtrnáct staveb tvoří ukázku kompozičních půdorysných návrhů v rozmezí 10. - 13. století.

Druhá část (str. 103-178), pojmenovaná MATKA KATEDRÁLA, obsahuje přesné půdorysné i výškové zaměření Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Tato měření zachycují tři hlavní stavební etapy od založení katedrály v roce 1344 až po její novogotické dokončení na konci 19. století.

Třetí část (str. 179-469) JAN BLAŽEJ SANTINI AICHEL - vlastní těžiště knihy - je založena na novém zaměření a matematizaci jeho základních děl. Pro tuto část bylo vybráno devět Santiniho centrálních staveb. Použití společné kompoziční sítě je doloženo formou postupných geometrických kroků u čtyřiadvaceti autentických staveb. To umožnilo provést srovnávací analýzu a následné vytvoření matematických modelů. Potvrzení správnosti postupů je u každé stavby zvlášť podloženo metodou dvojího a vícenásobného důkazu.

Poněvadž se proporční systém objevil již v počátcích šíření křesťanství v našich zemích, lze téměř s jistotou předpokládat, že k nám byl importován souběžně s novou vírou. Z geometrických analýz vyplývá, že proporční kánon byl až úzkostlivě dodržován, a že už dávní stavitelé ho chápali jako univerzální a tradiční.

Kniha znovuobjevuje kontinuitu stavební tradice v naší zemi. Je tedy přínosná nejen k hlubšímu pochopení Santiniho díla, ale zároveň přibližuje jednu z dosud skrytých stránek raně středověkého a gotického myšlení. Objevený geometrický systém v budoucnu umožní i přesněji porozumět sakrálnímu stavitelství v širším evropském kontextu.