První ropný šok, irácká invaze do Kuvajtu a americká intervence do Iráku jsou neoddělitelně spjaty s ropou. Předkládaná monografie prostřednictvím geoekonomického přístupu objasňuje, jak jsou zmíněné události politicky a ekonomicky propojené. Autor podrobně analyzuje vývoj a změny ropných režimů od konce druhé světové války až do událostí roku 2017. Na příkladu vztahů mezi USA a blízkovýchodními exportéry vysvětluje panující rozpory mezi anarchickou politickou strukturou a hierarchickou ekonomickou strukturou mezinárodního systému a také způsob, jak ovlivňují ropné režimy.

Seznam zkratek
Úvod

Část první: Hledání konceptu
1. Neorealistická škola
2. Neoliberalismus a teorie interdependence
3. Geoekonomie ropy

Část druhá: Blízkovýchodní ropa
4. Počátky ropného režimu
5. Krize
6. OPEC nastupuje

Část třetí: Spojené státy americké ve světě ropy
7. Nový geoekonomický řád
8. Přízrak ropy v písku Arábie
9. Šoková terapie
10. Intermezzo: Klub safari
11. Íránský pilíř se hroutí
12. Strategická iniciativa Ronalda Reagana
13. Dominance ve všech spektrech
14. Třetí ropný šok a změna technologického řádu

Část čtvrtá: Epilog
15. Jaro Arabů
16. Pekingský konsenzus

Závěr

Bibliografie

Přílohy

Geopolitiku lze považovat za vědní disciplínu, nebo také za mechaniku, která mapuje a vysvětluje vliv geografických faktorů na soudobou i budoucí politiku. Geopolitika tak napomáhá k hlubšímu porozumění vývoje klíčových historických souvislostí v teritoriálně vztaženém kontextu probíhajících mezinárodních vztahů. Pro některé je geopolitika vědní disciplínou, zatím co pro druhé bývá návodem pro aplikaci jejich mocenského vlivu. V rámci geopolitiky existuje vědní odnož nazývaná geo-ekonomika. Pojem se vztahuje ke studiu časových, teritoriálních a politických aspektů týkajících se chodu celých ekonomik. Geoekonomika, jako odnož geopolitiky, je nejen studiem, ale také aplikací vlivu geografických souvislostí na domácí i mezinárodní ekonomickou scénu. Významným činitelem jsou zde energetické zdroje, surovinová politika a tvorba mezinárodních obchodních řádů. Právě tyto činitele představují hlavní výplň problematiky, kterou autor nazývá geopolitika ropy.
Tato monografie usiluje o vymezení teoretické konceptualizace geopolitiky ropy. Autor k tomu používá obsáhlý teoretický aparát, který obohacuje o sérii historických případových studií. Ve svém výkladu autor předkládá vysvětlení globálního vývoje a popis proběhnutých změn týkajících se režimu obchodu s ropou. Zvýšený důraz je v monografii věnován tématice blízko-východní ropy a tématice geopolitických mocenských machinací. Hlavní pojící linií jsou energeticko-politicko-ekonomické zájmy a potřeby USA, kdy autor opakovaně vysvětluje jejich roli i jejich působení v prostředí globálních ropných obchodů. V práci však chybí některá významná témata jako energeticky laděné aktivity ES/EU, měnící se role Číny, rostoucí hlad po energiích ze strany ASEAN, nebo také surovinové a geopolitické machinace Sovětského svazu (později) Ruska. Tyto tématiky autor letmo zmiňuje a to pouze v pozadí vývoje těžby blízkovýchodní ropy a v kontextu aktivit USA. Vzhledem ke skutečné hloubce celosvětového diskursu geopolitiky ropy, tak daná monografie pokrývá jen některé vybrané úseky. Předložená témata jako blízkovýchodní ropa a USA jsou však zpracována dostatečně, mají vysokou historickou výpovědní hodnotu a autor si s nimi dal evidentně velikou práci.
(...)
Věřím, že monografie Geopolitika ropy přispěje k naší domácí znalostní základně vztažené k ropě a obchodu s ní. Monografii mohu doporučit nejen studentům vysokých škol, ale i historickým badatelům, novinářům, politologům a všem zájemcům o tématiku ropy. Širší akademická obec tak vydáním této monografie evidentně získá cenný přírůstek, použitelný nejen pro studijní, ale i analytické potřeby. V úvodu a v první kapitole je práce navíc velmi dobře zkonstruována a z vědeckého hlediska zcela adekvátní. V tomto bodě se tak mnozí mohou inspirovat, popřípadě poučit. Je však nutné podotknout, že v následných kapitolách se text stává spíše surovou enumerací vybraných historických souvislostí. Hloubka analýzy je na neštěstí evidentně asymetrická a protěžuje výhradně události kolem vzniku OPEC, kolem formování prvních geostrategických vztahů mezi USA a blízkým východem a dále tématiku kolem prvních ropných šoků. V tomto bodě si, však musíme uvědomit, že čím blíže se tradiční vědecké poznání blíží k současnosti, tím méně relevantních údajů o skutečné situaci máme. Jedině značný časový odstup ukáže, jaká byla opravdová a originální skutečnost. Z tohoto důvodu mohl autor detailně zmapovat jen historii dávnou, zatímco v rovině relativně nedávných události má předložený výklad přirozeně jisté rezervy. Osobně zde spatřuji příležitost k dalšímu autorovu bádání.

Z recenzního posudku: Mgr. Daniel Machytka, Ph.D.