V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začal psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné C. a K. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař Hašek bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž, v zapomenutém tatarském městečku Bugulma, vystupuje sovětský velitel tverského revolučního pluku, opilec Jerochymov a velitel města tovaryš Gašek. Skrze humor a nadsázku Hašek ukazuje jednak fanatismus revoluční doby, kdy v nešťastném roce 1918 se náhle vše „vymklo z kloubů“, a jednak hloupost či prostou lidskou nejistotu nových vládců. Autobiografický cyklus Velitelem města Bugulmy je dále doplněn o další Haškovy povídky z té doby.

As Mark Corner points out in his interview in The Prague Post, “One important thing was to bring to life Hašek as a short-story writer, and even the short story as the medium at which Hašek excelled.” After reading this sample, I’m inclined to agree. I also want to mention my enjoyment of the two books I’ve read so far from the Karolinum Press, Charles University (the other book was Summer of Caprice by Vladislav Vančura, also translated by Mark Corner). After Švejk, I have trouble imagining Hašek without accompanying illustrations and the ones provided in this volume by Jiři Grus are delightful.
Dwight (A Common Reader , Friday, November 09, 2012)