Tøetí díl experimentální koncepce dìjin èeské literatury. Období 1935-1947 pøináší øadu promìn moderny, její konfrontaci s kataklyzmatickými historickými událostmi, s ideologií, s momenty, kdy svoboda kreace a myšlenky byla nahrazována mocenskou kontrolou. Tyto faktory zpùsobují nezbytnost redefinice modernistických konceptù, promýšlení vztahu mezi individuální existencí, ideálem a reálnými dìjinami. I z tìchto dùvodù se u slova nová v názvu knihy objevují uvozovky. Moderna prochází periodou vystøízlivìní, pochyb a transformací. Konfrontace modernistických konceptù s mocí preferující kontrolovatelný tradicionalismus, se situacemi, v nichž osobnosti umìleckého svìta prochází perzekucí, jsou umlèovány a nahrazovány pøièinlivými personami druhého a tøetího øádu, je zase dùvodem zvoleného podtitulu Vìk horizontál.