Publikace se zabývá vztahy mezi střední Evropou a Latinskou Amerikou. Autoři se zaměřují převážně na období dvacátého století, kdy se kontakty mezi těmito regiony podstatnou měrou rozšířily a diverzifikovaly. Zatímco v devatenáctém století byly státy Latinské Ameriky pouze cílem středoevropských cestovatelů a jen výjimečně emigrantů, po první světové válce přicházely ze střední Evropy desítky tisíc lidí a v jejich stopách pak přišli političtí exulanti v době druhé světové války. Dalším impulzem pro rozvoj vztahů se staly události roku 1959 na Kubě, které poznamenaly kontakty obou regionů v oblasti politické, ekonomické i kulturní.

Další svazek supplement časopisu Ibero-Americana Pragensia je kolektivní monografií věnovanou problematice vztahů mezi Střední Evropou a Latinskou Amerikou. Jak už titul napovídá, není zaměřen na jediné historické období či problém, ale na širokou škálu témat v různém časovém horizontu a zeměpisném vymezení. Svoje texty dodali autoři z pěti zemí, Maďarska, Polska, České republiky, Španělska a Argentiny, jejichž zájem se pohybuje od šestnáctého století v případě reflexe přírody Latinské Ameriky ve střední Evropě ( Jana Černá, Las maravillas de la naturaleza americana y la Europa Central de los siglos XVI y XVII) až po století jedenadvacáté ve srovnání konstituování a činnosti zelených stran v některých zemích Latinské Ameriky a střední Evropy (Diana Hanry Knop La emergencia de los partidos verdes y de tendencia ecologista en America latina y en Europa central: Rentre los procesos de interrupción y renovación? Popř. Sledování právního a institucionálního rámce kulturní politiky Evropské unie v Latinské Americe s důrazem na provádění této politiky polské diplomacie (Maria Ochab, El marco jurídico-institucional de la diplomacia cultural entre la Union Europea y America Latina).
Ve srovnání s podobnými díly, které odrážely realitu sedmnáctého a osmnáctého století a tradiční oblast zájmu, tedy působení středoevropských misionářů v Latinské Americe možná překvapí, že náboženské problematice věnovala pozornost pouze jediná autorka, která navíc nenabízí popis misijní činnosti jezuitů před jejich deportací z amerických kolonií evropských velmocí, ale působení polské kongregace archanděla Svatého Michala v druhé polovině dvacátého století především na karibských ostrovech, jež spojuje s obecnou tendencí polského kléru, včetně kléru řádového, suplovat nedostatek kněží v různých částech světa (Katarzyna Krzywicka La actividad misionera de la Iglesia católica romana polaca en America Latina y el Caribe - el caso de la Congregación de San Miguel Arcángel).
Všichni ostatní autoři tedy zabývají světskými tématy: zahraniční politikou (Jaromír Soukup, Relaciones entre el gobiemo checoslovaco en el exilio y Colombia durante la Segunda Guerra Mundial), ideovými vlivy střední Evropy v Latinské Americe a obrazem Latinské Ameriky v textech středoevroských cestovatelů (Simona Binková, El viaje "turístico” de Arturo, conde Des Fours Walderode, y de sus acompanantes al Caribe, Mexico y Estados Unidos (1874), Markéta Křížová, Memorias del técnico moravo Matěj Poláček (1883-1975) de sus estancias de trabajo en Argentina y Angola) či stopani středoevropanů v různých zemích Latinské Ameriky (Monika Szente-Varga, Apariencias y realidad. Las identidades múltiples de un impostor centro-europeo en las Américas Katalina Jancsó Los Kossuth en el Peru) či vlivy kulturními. Tady jsou velmi zajímavé texty argentinsko-české dvojice Valerie Galvan, Michal Zourek El impacto cultural del cine de los paises socialistas en Argentina de los 1950 y 1960 a Madgy Matuškové La influencia checoslovaca en el cine nacional cubano, které zachycují roli středoevropské či pouze české kinematografie ve filmové tvorbě v Argentině a na Kubě v prvních desetiletích druhé poloviny dvacátého století. Matušková zde mohla vycházet jak z českých, tak z kubánských archivů a její text jistě vzbudí mezinárodní pozornost.
Pokud pak považuji malý zájem autorů monografie o církevní tematiku za překvapivý, konstatuji splnění očekávání v případě zájmu o argentinskou problematiku. Argentina totiž patřila už od devatenáctého století k těm latinskoamerickým zemím, o něž jevili středoevropané i jejich státní instituce největší zájem. Ve dvacátých letech představoval např. československo-argentinský obchod čtyřicet procent obchodu s regionem a československo-argentinská obchodní komora usilovala o jeho další rozšíření. Je pak zásluhou Lukáše Drvoty, že se jako první autor zabývá také osobností Richarda Lehkého, který se o rozvoj tohoto obchodu významnou měrou zasloužil (Lukáš Drvota, El viaje a Argentina de F. A. Elstner), i když jinak sleduje zejména obraz Argentiny v textu předchůdce Hanzelky a Zikmunda F. A. Elstnera). Bez významu nejsou samozřejmě ani další studie (Linda Kočová, Argentina y Europa Oriental en los afios ochenta, Martin Félix Romero, Fidel Guelbert, Actividades nacionalsocialistas en la Repûblica Argentina durante los anos '30. El acto del Luna Park (10. 4. 1938) y las reacciones del diario Critica, Alejandra Peris, Gershon Willner: polaco, judío, argentino. Un estudio de caso sobre las victimas argentinas del Holocaustů) sledující různé polohy vztahů mezi Argentinou a střední Evropou. Jako celek představuje rukopis nepochybně příspěvek k rozšíření poznatků ke sledované problematice.

Z recenzního posudku: Prof. Dr. Ivo Barteček, CSc.