Nová náboženská hnutí jsou hnutí protestu. Vznikají často z nespokojenosti s převládajícím společenským kodexem a jejich vznik je obvykle inspirován charismatickým vůdcem. Mohou také vyjadřovat nesouhlas se stávající ideologií některého ze zavedených náboženství. V současnosti jich ve světě existují tisíce.
Tato publikace se věnuje násilným konfliktům, které vznikají mezi novými náboženskými hnutími a okolní společností. Více než dvě desítky příkladů, které kniha přináší, ukazují, jak příslušníci nových náboženských hnutí násilím trpí i jak ho páchají. Současně umožňují pochopit zákonitosti zrodu těchto hnutí, jejich vývoje, vnitřní dynamiky i interakce s okolím.

Autor se v předložené monografické studii zabývá novými náboženskými hnutími, zejména z hlediska napětí a konfliktů mezi nimi a většinovou společností. A to především v situacích, kdy toto napětí vede k závažným patologickým jevům a projevům násilí navenek i uvnitř hnutí. Svou práci autor člení do jedenácti tematických kapitol, ve kterých nabízí komplexní obraz dynamiky vývoje nových náboženských hnutí a také typických konfliktů, které mezi těmito hnutími a většinovou společnosti vznikají, a zároveň sleduje příčiny a povahu rostoucího napětí uvnitř těchto hnutí, které někdy ústí v nejrůznější patologické jevy. Jednotlivé kapitoly autor strukturuje jako teoretické pojednání konkrétního jevu či trendu, které je vždy ilustrováno zcela konkrétním historickým a zdokumentovaným případem vybraného nového náboženského hnutí, jehož dějinný vývoj názorně dokládá pojednávanou obecnou dynamiku, jev či trend.
Autorův postup je motivován snahou nabídnout srozumitelný výklad zákonitostí vývoje a vnitřní dynamiky nových náboženských hnutí jakožto jevu, který je v mnoha ohledech "typickým" jak z hlediska fungování společnosti v krizových obdobích, tak z hlediska niterného života každého jednotlivce. Sledování vnitřního ustrojení nových náboženských hnutí a trendů jejich vývoje je tak cenným příspěvkem k porozumění společnosti i vnitřního ustrojení jednotlivce.
Vzhledem k tomuto metodickému východisku usiluje autor o maximálně věcný, empatický, neinkviziční, ovšem zároveň kritický přístup ke sledované látce, bez morálního manicheismu, odsuzujícího tzv. sektáře, bez slepoty vůči vážným pochybením ze strany představitelů většinové společnosti, a zároveň bez zakrývání závažných patologických jevů a činů, ke kterým někdy dochází v nových náboženských hnutích, byť méně často než by se zdálo z jejich mediálního obrazu.
Autor v této práci navazuje na svou vlastní rozsáhlou studii Nová náboženská hnutí a kolektivní násilí, a také na knihu amerických sociologů a religionistů Cowana a Bromleye Sekty a nová náboženství, dostupnou v českém překladu. S ohledem na tyto dva texty volí autor vybraná náboženská hnutí tak, aby neopakoval látku, která je pojednána v dostatečné míře v některé z těchto dvou knih, a také aby obecné trendy a jevy ilustroval méně známými příklady, a tím ukázal členitost zkoumaných jevů na jiných než notoricky známých a stále znovu zmiňovaných ilustrativních příkladech.
Vojtíškovo dílo je kvalitní, vyzrálé, ve svých závěrech přesvědčivé, zároveň díky zvolené formě výkladu otevírá specializovanou religionistickou problematiku, které se autor věnuje déle než třicet let, širší obci zainteresovaných čtenářů. Zvolená metoda podání skutečně umožňuje velmi plastické, názorné, celistvé a vrstevnaté pojednání o zkoumané problematice.

Z recenzního posudku: Doc. Pavel Hošek Th.D.