V knize Poslední mesiáš z roku 2014 autor zpracovává zrození legendárního motivu posledního císaře jako apokalyptické figury spojované s koncem světa a druhým příchodem Krista a Posledním soudem. Na základě dobové vizionářské a apokalyptické literatury sleduje zrození tohoto náboženského mýtu v pozdně antickém a byzantském prostředí, resp. jeho proměnu podmíněnou novými politickými a kulturními skutečnostmi vrcholného a pozdního středověku, kdy v době střetu papežství s císařstvím apokalyptický poslední císař získával podobu Karla Velikého, Fridricha II. Sicilského či dokonce Karla IV.