Historický atlas obyvatelstva českých zemí je jedním z prvních děl hodnotících prostorové aspekty téměř stoletého vývoje obyvatelstva na dnešním území Česka. V celkem dvanácti kapitolách jsou ve vývojovém srovnání představena témata jako migrace, demografická, ekonomická a kulturní struktura, sociální status, kriminalita nebo volby. K zachycení populačního vývoje a jeho prostorové diferenciace jsou poněkud netradičně využívána hůře dostupná historická statistická data. Atlas pracuje s časovými řadami základních populačních statistických ukazatelů založených na datech sčítání lidu od roku 1921 až do roku 2011 a registrů obyvatelstva z poválečných let. Přínosem atlasu je zachycení relativně dlouhého vývoje prostorové diferenciace vybraných ukazatelů v rámci jednoho mapového listu formou série map s jednotnou legendou.

Mapa, v tomto případě především ve formě kartogramu nebo kartodiagramu, je velmi dobrým nástrojem pro názorné vyjádření prostorové diferenciace různých jevů a jejich regionálních a lokálních podmíněností. Česká resp. československá statistika nabízí poměrně bohatý soubor demografických a socioekonomických dat o obyvatelstvu za různé úrovně územního členění. Právě transformace těchto rozsáhlých a obtížně "čitelných" tabelárních souborů do různých typů grafických a mapových výstupů je významným přínosem recenzovaného díla.
Historický atlas obyvatelstva českých zemí představuje jeden z hlavních výstupů aplikovaného výzkumu NAKI "Zpřístupnění historických prostorových a statistických dat v prostředí GIS", jehož cílem bylo zpřístupnit historická prostorová a statistická data ze sčítání lidu pro využití v prostředí geografických informačních systému (GIS). Projekt byl řešen na Katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK v letech 2012 až 2015. Na tvorbě vlastního atlasu se podílel široký jednadvacetičlenný autorský kolektiv a řada dalších odborníků, kteří v rámci projektu zajišťovali data, podíleli se na kartografickém zpracování, či na dalších technických pracích. Autorský kolektiv je tvořen odborníky, kteří v příslušných tématech publikují ve vědeckých Časopisech, a řada z nich se podílela na některých předchozích atlasových dílech, jako byl například Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky (Karolinum 2011) nebo Atlas krajiny České republiky (Ministerstvo životního prostředí ČR 2009).
Atlas je tvořen dvanácti kapitolami, kdy každá (s výjimkou první úvodní) je věnována určitému tematickému celku a je dále členěna na tři až šest dílčích témat, která zabírají vždy jeden mapový list. Jeho obsahem jsou vždy kartogramy vztahující se k území dnešní České republiky v Členění na okresy a zachycující danou tematiku v různých časových obdobích. Každý list je dále doplněn schématy a grafy. Druhá a třetí kapitola jsou věnovány základním charakteristikám administrativního členění a rozmístění obyvatelstva. Ve čtvrtá až šesté je zobrazen vývoj územní diferenciace základních demografických procesů - tzv. pohybů obyvatelstva. V sedmé až deváté kapitole jsou kartogramy zachycující socioekonomické charakteristiky obyvatelstva. Kapitoly deset a jedenáct jsou věnovány specifickým tématům kriminality a voleb, poslední dvanáctá pak struktuře osídlení.
Hlavními datovými zdroji jsou primárně jednotlivé cenzy za existence samostatného Československého, resp. českého státu, tj. od prvního z roku 1921 do posledního v roce 2011. Dalšími zdroji je průběžná evidence demografických událostí a některé další specifické statistické prameny. Autoři se při tvorbě tematických listů potýkali s řadou metodických problémů. Jednak je to tradiční problém rozsahu informací, které lze zobrazit v jednom kartogramu, tak aby se výrazněji nenarušila jeho srozumitelnost. Autoři se ve snaze zobrazit informací co nejvíce dostávají občas až na samu hranu jednoduché "čitelnosti" mapových výstupů. Druhý v tomto případě specifický problém je spojen s historickým pojetím díla a potřebou vývojového porovnání kartogramů v rámci dílčích témat. Autoři to vcelku úspěšně řešili použitím tzv. skládaných legend, které umožnily zachytit rozdílnou územní diferenciaci jevů v různých obdobích sledování.
Hodnocený atlas představuje unikátní dílo. I když najdeme v české kartografické tvorbě řadu výstupů, které vycházejí z dat z cenzů nebo z průběžné registrace obyvatelstva, jedinečnost atlasu je vtom, že zachycuje dlouhodobý - v řadě případů až devadesátiletý - vývoj obyvatelstva na území českých zemí za použití pokud možno jednotných metodických nástrojů. Důležitým aspektem je také fakt, že se jedná o jeden z výstupů ze šířeji pojatého projektu, v rámci kterého byla provedena digitalizace starých mapových podkladů s administrativním členěním území České republiky. Vysoce je potřeba ocenit, že většina primárních dat, na základě kterých došlo k vytvoření mapových výstupů, jsou autorským kolektivem dána k dispozice ve veřejně přístupné databázi. Jedná se jak o digitalizované podklady historických map, tak o statistická územní data o obyvatelstvu.
Jsem přesvědčen, že atlas zaujme nejen odborníky zabývající se demografií, sociologií i sociální geografií, ale také laickou veřejnost.

Z recenzního posudku: doc. RNDr. zdeněk Čermák, CSc.