S knihou Násilí a civilita má český čtenář možnost poprvé se seznámit s myšlením Étienna Balibara, jednoho z nejvýznamnějších politických filosofů současnosti. Balibarovy texty obsažené v této publikaci lze charakterizovat jako originální pojednání o vztahu násilí a politiky ve filosofické tradici.

Balibar se vrací ke kořenům politické filosofie v díle Hobbese a Hegela a zkoumá to, co označuje jako "konverzi násilí", tedy schopnost přeměnit násilí na pozitivní a produktivní dějinnou sílu. Tohoto východiska využívá k formulaci své vlastní "topiky násilí". V dialogu s Deleuzem, Foucaultem, Rancierem, Lacanem a dalšími pak autor rozvíjí šířeji koncipované úvahy o politických strategiích spojených s pojmem civilita. Násilí a civilita tak představuje v ucelené podobě vývoj Balibarova myšlení v posledních desetiletích a je zároveň důležitým příspěvkem k post-marxistické politické filosofii.

České vydání knihy je významnou událostí i proto, že její autor výrazně přispěl a nadále přispívá k formování českého intelektuálního života. Balibar se od osmdesátých let podílí na činnosti pařížské Asociace Jana Husa a v současné době - po smrti Jacquesa Derridy - je jejím předsedou.

Étienne Balibar (nar. 1942) je emeritním profesorem na Univerzitě Paříž X, působí též na katedře antropologie na Kalifornské univerzitě v Irvine, dále pak při Institutu srovnávací literatury a společnosti na Kolumbijské univerzitě a v Centru pro výzkum moderní evropské filosofie na Kingstonské univerzitě v Londýně.

K jeho nejznámějším dílům patří: Spinoza a politika (Spinoza et la poli-tique, 1985); Rasa, národ, třída (Race, nation, classe, 1988); Strach z mas (La crainte des masses, 1997); Občanské právo (Droit de cité, 1998); My, občané Evropy? (Nous, citoyens d'Europe?, 2001); Násilí a civilita (Violence et civilité, 2010); Návrh egaliberté (La proposition de l'égaliberté, 2010); Saeculum (Saeculum, 2012) a Evropa, krize a konec? (Europe, crise et fin?, 2016)