Groteskní novela Spalovač mrtvol (1967) je psychologickým dramatem, příběhem o muži, který svou práci chápe jako poslání a který v přesvědčení, že činí dobro, ničí své nejbližší. Příběh z doby mnichovské dohody a holocaustu o malém člověku, který se pod vlivem svého mefistofelského přítele a s pocitem své nadřazenosti a nenahraditelnosti stává nástrojem záhuby, který je schopen pro vyšší myšlenku obětovat cokoli, zobrazuje komický obraz rozkladu lidské osobnosti. Tíživá atmosféra napjaté doby násobí všeobecný strach – tak autor zachytil morbidní atmosféru a až neskutečný svět panoptikálních postav.
Stejně jako Mefisto Klause Manna, o člověku šířícím záhubu, je i Spalovač mrtvol příběhem o kariéře jednoho muže.