DETAIL TITULU:
Architektura Albrechta z Valdštejna I+II. Italská stavební kultura
v Čechách v letech 1600-1635
Uličný Petr
NLN s.r.o. 2017
vázaná, 1360 str.
ISBN 9788074225642
-
anotace
Publikace Architektura Albrechta z Valdštejna: Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635, zpracovaná kolektivem autorů pod vedením Petra Uličného, seznamuje v dosud nebývalém rozsahu se stavebními podniky frýdlantského vévody, s jeho architekty a také s dalšími pozoruhodnými stavbami vznikajícími v té době v českých zemích. V druhém plánu se tu zjevuje v novém kontextu i složitá osobnost stavebníka a jeho jedinečný příspěvek k formování profilu vlastních staveb.
Toto neobyčejně důkladné a zároveň inspirativní dílo se vyznačuje několika prvenstvími. Poprvé je tu představena Valdštejnova architektura v plné šíři od prvních fundací na Moravě před Bílou horou až po násilné ukončení vévodova života v roce 1634, přičemž těžiště knihy leží ve vylíčení historie pražského paláce a jičínských projektů.
Poprvé jsou tu také prakticky v úplnosti vytěženy prameny z českých i zahraničních archivů, umožňující sledovat například postup stavby jičínského zámku takřka den po dni. Díky svým mimořádným znalostem dobových architektonických forem pak Petr Uličný odkrývá či naznačuje mnohdy nečekané souvislosti s evropskou architekturou oné doby. Na základě plánů, ikonografie a dobových svědectví je tu rovněž poprvé rekonstruována řada staveb zaniklých či nikdy nepostavených, z nichž mnohé byly dosud zcela neznámé.
Největším potěšením a radostí Jeho Milosti knížete na tomto světě je stavět. (Baltasar Leopold Kuenell, 1634)
Toto neobyčejně důkladné a zároveň inspirativní dílo se vyznačuje několika prvenstvími. Poprvé je tu představena Valdštejnova architektura v plné šíři od prvních fundací na Moravě před Bílou horou až po násilné ukončení vévodova života v roce 1634, přičemž těžiště knihy leží ve vylíčení historie pražského paláce a jičínských projektů.
Poprvé jsou tu také prakticky v úplnosti vytěženy prameny z českých i zahraničních archivů, umožňující sledovat například postup stavby jičínského zámku takřka den po dni. Díky svým mimořádným znalostem dobových architektonických forem pak Petr Uličný odkrývá či naznačuje mnohdy nečekané souvislosti s evropskou architekturou oné doby. Na základě plánů, ikonografie a dobových svědectví je tu rovněž poprvé rekonstruována řada staveb zaniklých či nikdy nepostavených, z nichž mnohé byly dosud zcela neznámé.
Největším potěšením a radostí Jeho Milosti knížete na tomto světě je stavět. (Baltasar Leopold Kuenell, 1634)