Ve Starém zákoně i v celé Bibli snad není kniha, jež by tak pronikavým způsobem odrážela dobu svého vzniku, navíc dobu, která se v mnohém podobá té dnešní. Jde o teologické a zároveň i hluboce filozofické pojednání. Kazatel se zamýšlí nad otázkami lidské existence, jejího smyslu, poslání, ale i konce. Zejména se pak ptá, jakou roli v tom všem hraje Bůh, co je dobro a jakým způsobem dosáhnout moudrosti. Argumentace je dramatická, víceznačná a v mnohém překvapivě věrně zrcadlí uvažování nad dnešní dobou - hledání jistoty v nejistém čase "globalizovaného" světa, kde jedna verze skutečnosti soupeří s druhou a žádné není dána přednost.
Tento komentář vychází z kritických edic Leningradského kodexu a současně přihlíží k dalším textovým tradicím, a to jak starověkým, tak i novodobým překladům.
Cíl komentáře je trojí: Jednak se obrací k textu v jeho nejstarší dostupné podobě a porovnává jej s jinými starověkými textovými tradicemi. Druhý směr se soustřeďuje na výklad, tak jak se o něj pokoušeli a pokoušejí rozmanité vyznavačské tradice. Třetí směr se dotýká aktualizace, tj. interpretace textu v přítomném čase.

Doc. Filip Čapek, Th.D., (*1971), docent Katedry Starého zákona na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a farář Českobratrské církve evangelické. Studia v Praze, Heidelbergu, Oxfordu a Jeruzalémě. Zabývá se starozákonní hermeneutikou a biblickou archeologií.

Český ekumenický komentář ke Starému zákonu vychází souběžně s novozákonní řadou. České veřejnosti se tak nabízí ucelená řada komentářů, které k jednotlivým biblickým knihám zpracovali současní domácí autoři. Východiskem komentářů je kritická exegeze původního znění biblického textu. Výklady i způsob jejich zpracování přitom usilují o obecnou srozumitelnost, protože chtějí sloužit nejen odborníkům, ale každému zájemci o porozumění Bibli. Podstatným rysem je také ekumenická orientace celé edice, která se projevuje spoluprací autorů z různých křesťanských tradic a zejména konfesijní nepředpojatostí jednotlivých výkladů.