Předmětem zájmu autora jsou hospodářsko-politické záměry československých vlád v prvních sedmi letech existence samostatné Československé republiky. Jak se jednotlivé vládní týmy pod vedením předních osobností tehdejší československé politické elity stavěly k potřebám nového státu a jeho obyvatel? Jak reagovaly na složité poměry poválečných let v oblastech měny a státního rozpočtu, zahraničního obchodu, regulace cen a omezení v rámci vnitřního trhu, politiky sociální a důchodové? Odpovědi nejen na tyto otázky autor hledá jednak v programových prohlášeních šesti československých vlád počínaje Vládou národní jednoty Karla Kramáře a konče první vládou Antonína Švehly a současně v sérii zásadních národohospodářských projevů, které pronášeli předsedové vlád před plénem Národního shromáždění republiky Československé.
Ve druhé části práce autor podrobně rozebírá podstatu a proces vzniku série tzv. bankovních zákonů, které byly zpracovány a přijaty po bankrotech několika československých komerčních bank v průběhu roku 1922. Ve své době neobvyklý zásah do liberálních poměrů na úvěrovém trhu republiky byl projevem hospodářsko-politické regulace, kterou si na tehdejší politické reprezentaci nového státu vynutily místní poválečné poměry ekonomické, sociální i politické.