Cílem práce je podat přehled perifrastických konstrukcí s významem fázovosti v současné evropské portugalštině.
Při jejich klasifikaci jsme vycházeli z modelu vytvořeného pro španělštinu Bohumilem Zavadilem, jenž navazuje na koncepci E. Coseria a Nelsona Cartageny. Opisné vazby dělíme podle povahovědějového významu do tří základních skupin: na perifráze s významem ingresivním, durativním a terminativním.
Celkem bylo vyhledáno a podle významu zařazeno 60 různých slovesných perifrází. Pro určení významu celé konstrukce ve třeba posuzovat širší kontext, neboť některé perifráze mohou mít více významů.

Práce přináší přehled perifrastických konstrukcí s významem fázovosti v současné evropské portugalštině. Shromážděný materiál analyzuje z hlediska aspektu, povahy slovesného děje, vidu a časové roviny, třídí jej v duchu Zavadilovy klasifikace obdobných konstrukcí ve španělšitě a doplňuje jej o kontrastivni srovnání s češtinou. Uvedení předmětných opisných vazeb je doplněno přehlednými tabulkami.
Vlastnímu přehledu a rozboru perifrastických konstrukcí předcházejí úvodní úvahy o kategorii aspektu, slovesného vidu a povahy slovesného děje, jež doplňuje shrnuti výsledků dosavadního zkoumáni této problematiky současnými lingvisty. Autorka se dobře orientuje v lingvistických pracích přinášejících různá pojetí těchto kategorii, o čemž svědčí nejen uvedená bibliografie, nýbrž také zdařilé využití výsledků prací relevantních autorů při vlastním rozboru korpusu obsahujícího 60 opisných vazeb. Při třídění shromážděných portugalských opisných vazeb s fázovým významem podává bohatý výčet jejich užití v různých formách slovesných časů a jako hlavní vodítko pro svou klasifikaci přijímá Zavadilova a Čermákova kritéria kategorie povahy slovesného děje uvedená v "Mluvnici současné španělštiny" (2010). Zkoumané perifráze sdružuje do skupin s ingresívním, durativním nebo terminativním významem a dalších podskupin a porovnává je podle četnosti jejich výskytu v různých funkčních stylech a podle sémantických omezení v rámci kompatibility s jinými slovesy z hlediska syntagmatického a z hlediska různých časových paradigmat. U každého příkladu uvádí české lexikální prostředky jeho vyjádření. Výsledky jištění jsou shrnuty v grafech a závěrečná tabulka uvádí celý přehled zkoumaných opisných vazeb. Autorce se v práci podařilo provést podrobnou prověrku aktuálního stavu a reálného užívání perifrastických konstrukcí s významem fázovosti v textech hovorového a publicistického stylu a výsledek zpracování bohatého jazykového materiálu současné evropské portugalštiny je velmi přehledný.
Předkládaná lingvistická studie je přínosná jako přehled dosavadního zkoumání problematiky aspektu, vidu a povahy slovesného děje v oblasti románských jazyků a jako srovnání vidových systémů slovanských jazyků a jazyků románských s tím, že eviduje rozdílné prostředky užívané při vyjádření povahy slovesného děje v těchto jazycích s detailním zaměřením na portugalštinu a češtinu.

Z recenzního posudku: Mgr. Anna de Almeidová