V r. 1907 vstoupil na pražskou malířskou akademii (studium prof. Roubalíka, Bukovace a Hanuše Schwaigera. V roce 1922 se odstěhoval na Kořenec, kde žil a tvořil až do své smrti.

Na základě zachovaných poznámek, deníků a kreseb vzpomíná malířův syn na svého otce na pozadí dobových událostí na Boskovicku. Značné množství umělcových obrazů zachycuje obyvatele Kořenecka v krojích (text M. Tobolové z Moravského zemského muzea v Brně).

Největší část knihy však zachycuje malířovu tvorbu (téměř 200 obrazů, jejich uspořádáním a interpretací se zabývá I. Tunklová z hodonínského Domu umění, kde byl F. Řehořek ve 20. letech přijat do SVUMu.