V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan "Tabule veteris et novi coloris", který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve.

O jeho popularitě svědčí řada opisů, mj. dva staročeské - pod názvem "Tabule staré a nové barvy". jejich kritickou edici přináší tato publikace. Úvodní studie zasazují Tabule do historického, kodikologického a ikonografického kontextu, zkoumají vztah latinského a českého textu a věnují se struktuře a jazyku českého překladu.

V obrazové příloze jsou reprodukována všechna folia obou verzí tabulí. Kniha je vybavena rejstříkem osob.