Publikace je určena studentům všeobecného lékařství pro práci v praktických cvičeních i pro domácí přípravu. Cílem je seznámit uživatele se základy gramatických a lexikálních jevů potřebných jak pro obory teoretické a preklinické, tak pro samotné obory klinické – jde zvláště o gramatiku latinských substantiv a adjektiv, výklad základních jevů latinské a řecké slovotvorby či uvedení do latinské receptury. Zvláště v tomto posledně jmenovaném oboru může najít užitečné informace i poučená veřejnost.
Nedílnou součástí jsou úvodní výklady popisující výslovnost, gramatické kategorie a základní strukturu latinských lékařských termínů. Všechny gramatické a lexikální jevy jsou doloženy vhodnými příklady z reálně užívaných, tedy autentických dokumentů, tj. z učebnic anatomie, nemocničního informačního systému, z klinických zpráv a zápisů kazuistik. Knihu doplňuje nezbytný centrální slovník latinských medicínských pojmů.

Není jednoduché napsat učebnici latinské lékařské terminologie, která by svým obsahem a členěním látky studentovi všeobecného lékařství co nejvíce usnadnila začátky jeho studia a poskytla mu řádnou terminologickou výbavu pro další studijní a profesní dráhu. Z toho důvodu stojí za pozornost skriptum vzniklé na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové.
Jeho autoři Pavel Nečas, Klára Hušková a Eva Schánělová si na počátku vytkli za cíl vytvořit studijní materiál, který bude úzce reflektovat praktickou potřebu studentů orientovat se v anatomickém, klinickém a farmakologickém názvosloví, s nímž v prvních semestrech postupně přicházejí do styku, také jazykově. Přistup autorů je přitom od počátku pragmatický: obsah skripta je striktně vymezen praktickou potřebou ovládat latinskou terminologii a vše ostatní, co s ní přímo nesouvisí, je redukováno nebo vypuštěno.
Skriptum je koncipováno jako studijní materiál pro dvousemestrální kurz, během něhož si má student osvojit především latinskou morfologii a základy slovotvorby. Látka je rozvržena do 17 kapitol: První kapitola studenta uvádí do anatomické a klinicko-patologické terminologie a seznamuje ho s pravidly výslovnosti. Druhá kapitola nastiňuje rozvržení gramatiky v jednotlivých jazykových plánech (morfologie, syntax, lexikologie) a terminologicky představuje gramatické kategorie, s nimiž hodlá v následujících výkladech pracovat. Kapitoly 3-10 pokrývají jmennou flexi, kapitola 11 je věnována participiím, číslovkám a adverbiím, kapitoly 12-15 pak pojednávají o pravidlech slovotvorby. Předposlední kapitola je souhrnným opakováním celého kurzu a na samotný závěr je zařazeno stručné pojednání o receptuře.
Většina kapitol má pevnou strukturu, jež studentovi usnadňuje orientaci: Úvodní část tvoří nezbytný gramatický výklad, doprovázený četnými schématy a přehledy a doplněný o příklady z anatomie. Následuje ukázka z autentické lékařské dokumentace, která dokresluje použití daného gramatického jevu v klinické terminologii. Oddíl nazvaný Memorabilia v každé lekci přináší frekventované kolokace, fráze a ustálená slovní spojení. Po něm je zařazena sada různorodých cvičení (u většiny kapitol 10-20 úkolů), jejichž pomocí si student ověří, že osvojená gramatická, popř. slovotvorná pravidla umí také náležitě aplikovat. Na závěr lekce je připojen seznam slovní zásoby, který uvádí zvlášť termíny anatomické, termíny klinické a výrazy ostatní.
Gramatické výklady jsou u jednotlivých lekcí redukovány na nutné minimum a student není zatěžován informacemi, které by mu sice mohly jazyk jako takový přiblížit, ale nemají v lékařské terminologii praktické využití. S tímto vědomím jsou ve výkladech omluvitelná některá (vskutku ojedinělá) zjednodušení (např. na začátku 11. kapitoly se ve výkladu o participiích prézentu aktiva mluví o sufixech -ans/-ens namísto -ns/-ens).
Nanejvýš chvályhodný je záměr autorů v maximální míře propojovat aktuální gramatický výklad s anatomií, kterou student prvního ročníku studuje paralelně s lékařskou terminologií a oba předměty se tak vhodně doplňují: výklad i mnohá cvičení jsou v hojné míře doprovázeny obrázky a popisky přímo převzaté z učebnice anatomie (R. Čihák), přičemž ve cvičeních nemá tento materiál pouze ilustrativní funkci, ba naopak mnohá cvičení jsou na něm přímo postavena. Podobným způsobem je každá lekce obohacena ukázkami z autentické lékařské dokumentace, na nichž student okamžitě vidí využití osvojeného lexika i gramatických pravidel v praxi. Zařazeny jsou obvykle ukázky z chorobopisů a pitevních zpráv, ale někdy také ukázky operačního programu, list o prohlídce mrtvého nebo třeba i žádanka na laboratorní vyšetření.
Rozvržení gramatické látky do jednotlivých kapitol je vyvážené a vhodně propojené (např. řecké ekvivalenty latinských termínů si student osvojí ještě před tím, než se dostane ke kapitolám věnovaným slovotvorbě, kde tuto znalost teprve v plné míře využije). Zvláště zdařilé je pak závěrečné pojednání o receptuře: po obecném výkladu o struktuře receptu jsou studentovi na praktických ukázkách zprostředkovány základní typy receptů včetně nejčastějších zkratek. Skriptum také nepostrádá bohaté přílohy: souhrnné tabulky s přehledem jmenné flexe, ukázky pitevních zpráv (se slovníkem), seznam používaných frází a kolokací (tzv. Memorabilia) a seznam názvů lékových skupin. Přílohou sui generis jsou zvukové nahrávky k první kapitole skripta, konkrétně k pravidlům o výslovnosti a s nimi spojeným cvičením. Co by však student mohl postrádat, je centrální slovník, který by obsahoval veškerou latinskou slovní zásobu skripta. Uvedený drobný nedostatek ale nic nemění na skutečnosti, že skriptum je přehledně strukturovaná a v mnoha směrech inovativní příručka, již začínající studenti lékařství jistě ocení.

Z recenzního posudku: Libor Švanda