Židovská kulturní tradice, která byla v českých zemích přítomná už od raného středověku, byla v desetiletích komunistického režimu soustavně potlačována a marginalizována. Do popředí zájmu veřejnosti i badatelů se soustředěně dostala až po roce 1989.

Monografie navazuje na výsledky dosavadního výzkumu a představuje židovskou tematiku v širokém spektru pohledů, přístupů i názorových proudů: od romantického obdivu k Židům, přes židovské (auto)stereotypy a protižidovské heterostereotypy až po antisemitismus, od českožidovství k sionismu a socialismu, od reflexe Židů v beletrii na počátku dvacátého století k jejich obrazu v dobových židovských časopisech a k tematizaci holokaustu v poezii, próze i filmu. Kniha nevnímá kulturní paměť jako baštu jediné národní kultury či ideologie, ale představuje kulturní dění v českých zemích jako ideově pluralitní a vícejazyčné (sleduje literaturu nejen česky psanou, ale i německojazyčnou a hebrejskou).

Jádrem publikace jsou širší a přehledové studie, založené na rozsáhlém a často objevném materiálovém průzkumu - například Reprezentace Židů a židovství na konci 19. století a v prvních desetiletích 20. století, Divadelní a literární činnost v terezínském ghettu, "Antisionismus" jako skrytý i zjevný antisemitismus doby komunistického režimu, Mezi tichem a křikem. Poezie o šoa, Memoárová literatura o šoa, Holokaust v československém a českém hraném filmu, Literární reflexe šoa po roce 1970 a literatura druhé a třetí generace.

Další příspěvky mapují z různých aspektů kulturní život Židů v českých zemích: Obrazy východních Židů v českožidovských a česky psaných sionistických časopisech 1910-1925, Literární příspěvky v týdeníku Selbstwehr do roku 1921. Jidiš - první světová válka - Franz Kafka a Max Brod, Osamělé hlasy chasidismu a východního židovství v Praze, Kalendář česko-židovský za redakce Egona Hostovského a Hanuše Bonna.

Monografii doplňují dílčí sondy a případové studie, které se mimo jiné zabývají díly Vojtěcha Rakouse, Karla Poláčka, Egona Hostovského, Jiřího Weila, Ladislava Fukse, Oty B. Krause, Arnošta Goldflama nebo Alexeje Pludka. Knihu doprovází obrazově-dokumentární příloha a jmenný a věcný rejstřík.

Monografie je kolektivním výstupem pracovníků Centra pro studium holokaustu a židovské literatury FF UK.