Vedle tzv. české otázky byla ve 20. století souběžně reflektována i naše "evropská otázka", kterou intenzivně diskutovaly tehdejší politické, intelektuální a kulturní elity. Iniciační osobností byl v tomto ohledu Tomáš G. Masaryk se svou knihou Nová Evropa (1918/1920).

Během dynamického "třicetiletí" 1918-1948, které patří ke stěžejním obdobím českých moderních dějin, představovaly koncepty Nové Evropy, Panevropy, resp. přemítání o české (československé) úloze v Evropě a v rámci geopolitické dichotomie Západ-Východ, základní téma zdejšího diskursu.

Antologie je tvořena pěti desítkami dobových textů různých žánrů, od autorů liberálních, konzervativních a socialistických až po komunistické a fašistické, reprezentující důležité souvislosti, tendence a kontroverze české "evropské otázky".