DETAIL TITULU:
Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky
Vlček Pavel
FOIBOS a.s 2016
brožovaná, 139 str.
ISBN 9788087073902
-
anotace
Publikace Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky provede čtenáře životem a dílem jenoho z nejvýznamnějších barokních architektů, prvního skutečně českého velikána barokní architektury, titulovaného "in regno Bohemiae edilis famosissimus", tedy stavitel v království Českém nejznámější. Architekta, který před 250 lety, ve svých téměř 92 letech zemřel.
František Maxmilián Kaňka v roce 1723 získává titul císařského architekta a stává se dvorním, skutečně nejvyhledávanějším stavitelem Černínů, Valdštejnů, Pachtů, Trautmansdorfů, Mansfeldů, Vrtbů, pracuje pro řády jezuitů, augustiniánů a cisterciáků. Je přítelem a spolupracovníkem sochaře Matyáše Brauna a malíře monumentálních fresek V. V. Reinera.
Publikace na více jak 140 stranách představuje 45 autorových staveb a dalších pět u nichž Kaňkova přítomnost sice není prameně doložena, ale je do určité míry předpokladatelná či pravděpodobná. Seznámí nás například s dostavbou komplexu jezuitského Klementina a kostelem sv. Klimenta rovněž v Klementinu, basilikou sv. Prokopa v Třebíči, kostelem sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře, děkanským kostelem sv. Petra a Pavla v Jesenici. Také s přestavbou Karolina, prelaturou benediktinů na Starém Městě pražském, zámky v Kolodějích, Hoříně, Vinoři, Jemništi, Krásném Dvoře, Duchcově, paláci a dalšími Kaňkovými barokními realizacemi.
Doprovod 217 dobových kreseb, plánů, historických i současných fotografií bohatě ilustruje šíři a bohatost architektovy barokní tvorby v Čechách a na Vysočině.
František Maxmilián Kaňka v roce 1723 získává titul císařského architekta a stává se dvorním, skutečně nejvyhledávanějším stavitelem Černínů, Valdštejnů, Pachtů, Trautmansdorfů, Mansfeldů, Vrtbů, pracuje pro řády jezuitů, augustiniánů a cisterciáků. Je přítelem a spolupracovníkem sochaře Matyáše Brauna a malíře monumentálních fresek V. V. Reinera.
Publikace na více jak 140 stranách představuje 45 autorových staveb a dalších pět u nichž Kaňkova přítomnost sice není prameně doložena, ale je do určité míry předpokladatelná či pravděpodobná. Seznámí nás například s dostavbou komplexu jezuitského Klementina a kostelem sv. Klimenta rovněž v Klementinu, basilikou sv. Prokopa v Třebíči, kostelem sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře, děkanským kostelem sv. Petra a Pavla v Jesenici. Také s přestavbou Karolina, prelaturou benediktinů na Starém Městě pražském, zámky v Kolodějích, Hoříně, Vinoři, Jemništi, Krásném Dvoře, Duchcově, paláci a dalšími Kaňkovými barokními realizacemi.
Doprovod 217 dobových kreseb, plánů, historických i současných fotografií bohatě ilustruje šíři a bohatost architektovy barokní tvorby v Čechách a na Vysočině.