DETAIL TITULU:
Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních
Slovanů, Rumunů a Albánců
Černý Marcel - Jensterle-Doležalová Alenka - Horáková Jarmila
Filozofická fakulta UK 2016
brožovaná, 476 str.
ISBN 9788073086466
-
anotace
Kolektivní monografie prezentuje současný stav vědeckého poznání předních českých a v ČR působících slavistů a balkanistů o pojetí romantismu v balkánských literaturách (bez řeckého a tureckého písemnictví). To vše na pozadí rozvoje národních hnutí jako základu utváření moderních balkánských národů.
Jedná se o interdisciplinární práci, která se snaží vytvořit plastický obraz proměn této oblasti Evropy tak, aby se český čtenář snadněji orientoval nejen v problematice 19. století, ale aby i lépe pochopil kořeny často bouřlivého vývoje Balkánu též ve 20. století a době současné.
Součástí výkladu tak není jen sledování rozvoje literatur, které se v té době rychle "modernizují", zbavují se pozdně středověkých reliktů (kronikářská díla, chrestomatie starších textů, didakticko-náboženské publikace apod.), definitivně opouštějí již mrtvou univerzálnost církevně-slovanského jazyka (Bulharsko, Makedonie), či složité utváření nových pravopisných pravidel, ale celkový kontext bouřlivých společenských a politických změn.
Nesporná výhoda této publikace spočívá v pokud možno co nejobjektivnějším náhledu na tuto problematiku z pozice "nezúčastněné" České republiky, neboť obdobné práce balkánského původu bývají zatíženy různými ustálenými stereotypy v pohledu na sebe sama i na sousedy. Text je doplněn ilustračním materiálem, zjednodušenými mapami, které pomohou českému čtenáři lépe se v proměnách Balkánu orientovat, a vybranou bibliografií členěnou podle národních literatur.
Jedná se o interdisciplinární práci, která se snaží vytvořit plastický obraz proměn této oblasti Evropy tak, aby se český čtenář snadněji orientoval nejen v problematice 19. století, ale aby i lépe pochopil kořeny často bouřlivého vývoje Balkánu též ve 20. století a době současné.
Součástí výkladu tak není jen sledování rozvoje literatur, které se v té době rychle "modernizují", zbavují se pozdně středověkých reliktů (kronikářská díla, chrestomatie starších textů, didakticko-náboženské publikace apod.), definitivně opouštějí již mrtvou univerzálnost církevně-slovanského jazyka (Bulharsko, Makedonie), či složité utváření nových pravopisných pravidel, ale celkový kontext bouřlivých společenských a politických změn.
Nesporná výhoda této publikace spočívá v pokud možno co nejobjektivnějším náhledu na tuto problematiku z pozice "nezúčastněné" České republiky, neboť obdobné práce balkánského původu bývají zatíženy různými ustálenými stereotypy v pohledu na sebe sama i na sousedy. Text je doplněn ilustračním materiálem, zjednodušenými mapami, které pomohou českému čtenáři lépe se v proměnách Balkánu orientovat, a vybranou bibliografií členěnou podle národních literatur.