Peter Ackroyd je jedním z předních současných britských „londýnských“ spisovatelů, který se zaměřuje na tuto metropoli, jeho historii, vývoj a identitu jak ve svých prózách, tak literatuře faktu. Jeho románový Londýn je silně idiosynkratický konstrukt, který vychází z autorových myšlenek o povaze tohoto města, ale také z jeho pojetí anglické literární senzibility obecně tak, jak je rozvíjí ve svých přednáškách i historických a literárních studiích. Jedná se o neobyčejně heterogenní město nezměrné rozmanitosti a bohatosti lidských zkušeností, nálad, emocí, aktivit a událostí, ale také nástrojů, jejichž prostřednictvím jsou (re)prezentovány a vyobrazeny. Tato heterogenita se podle Ackroyda většinou rodí mimo sídla a sféry kulturní produkce hlavního proudu a etablovaných společenských norem a konvencí, a to obzvláště v okultních praktikách, podvratných činnostech a spiknutích radikálních jedinců či skupin, nejrůznějších zločinných a podvodných činech, pochybných vědeckých experimentech, populárních dramatických rituálních a zábavných formách. Jejich neustálé střetávání se a soupeření s formami oficiálně doporučovanými a schvalovanými generují životní energii města nezbytnou pro jeho dynamické proměny a duchovní obrodu. Tato kniha představuje svět Ackroydových londýnských románů jako osobitý chronotop určený svými specifickými prostorovými a časovými vlastnostmi a jejich vzájemnou propojeností. Ačkoliv se takováto koncepce městského prostoru vzpírá kategorizaci, kniha je tematicky uspořádána na základě šesti aspektů definujících tento Londýn tak, jak je Ackroyd rozeznává: vztah mezi minulostí a přítomností města, jeho nadpřirozené projevy, jeho zločinné tendence, psychogeografické a antikvářské strategie jeho obyvatel, jeho divadelnost a jeho bytostně literární charakter.

Petr Chalupský přichází s cennou monografií o díle Petera Ackroyda, která na našem literárně vědném poli zatím zcela chybí. A to přestože Peter Ackroyd, se svými více než šedesáti knihami zahrnujícími poezii, eseje, romány, biografie, literárněvědné a historické studie, patří mezi nejplodnější současné britské spisovatele, pro nějž je psaní zároveň vášní a životní potřebou. Navzdory módní tendenci odmítání vlivu či spojitosti biografie autora s jeho dílem, Chalupský z této těsné spojitosti u Ackroyda vychází a v úvodu předkládá čtenáři koncízní přehled Ackroydova života a jeho názorů na psaní. V zásadě a zásadně jde o Ackroydův velmi osobní vztah k Londýnu, který je krajinou jeho imaginace. Ackroydovo dílo odráží heterogenní charakter metropole v různých oblastech jeho tvorby, při čemž všechny oblasti jeho zájmu, tj. biografie, historie, literární historie a román, se prolínají a doplňují. Chalupský vymezil svou studii románové tvorby Petera Ackroyda prostorem Londýna, což však jak obecně tak v Ackroydově pojetí představuje prostor obrovského rozsahu, který nelze uzavřít do devíti londýnských románů. Centrálním aspektem pojednání je Ackroydův chronotop - jeho koncept perpetuálního času, prolínání minulosti do přítomnosti a budoucnosti - zatímco místa a události na nich se často jakoby opakovaně odehrávající odráží méně známé, temné či subversní stránky Londýna. Chalupský zdůrazňuje a nepokrytě oceňuje Ackroydovo pojetí minulosti, v tomto případě minulosti města v románu, jako historických faktů doplněných a vyvážených 'spirituální pravdou'. Ackroydovy romány v pak v tomto směru oceňuje jako vynalézavé a inspirativní, a proto hodné pozornosti.
V závěru Chalupský zvýrazňuje rozpor, byť jaksi harmonický, mezi Ackroydovou koncepcí a tvorbou esenciálně stavějící na pluralitě, heterogenitě a kontinuitě prolínání časových rovin a úhlů pohledu a jeho odmítáním postmodernismu, zvláště pak v podání postmoderních kritických teorií. V souladu s Ackroydovým názorem, že takový přístup nejlépe zobrazuje londýnskou či anglickou senzibilitu a je vlastně stovky let starý, předkládá Chalupský obraz Londýna Ackroydových románů jako stále stejný vzorec permanence ve věčné kontinuitě. Zároveň obhajuje Ackroyda proti kritikům, kterým vadí Ackroydův patos, s nímž vykresluje své chápání anglické kulturní identity.
Monografii Petra Chalupského považuji za v každém směru obdivuhodnou a přínosnou literárně-vědnou studii hodnou vydání.

Z recenzního posudku: Prof. Mgr. Milada Franková, CSc, M.A.