Monografie Románské jazyky a čeština ve světle paralelních korpusů ověřuje využitelnost paralelních korpusů – konkrétně paralelního korpusu InterCorp (http://ucnk.ff.cuni.cz/intercorp) – pro srovnávací analýzu románských jazyků (španělštiny, francouzštiny, italštiny a portugalštiny) a češtiny. Zabývá se čtyřmi vybranými tématy, která v románských jazycích reprezentují strukturně odlišné jevy, a na materiálu získaném z korpusu InterCorp zkoumá ze systémového hlediska jejich české protějšky. Analyzovanými jevy jsou kauzativní konstrukce hacer / faire / fare / fazer + infinitiv, komplexní slova s prefixy re- / re- / ri- / re- a sufixy -ble / -ble / -bile / -vel, ingresivní slovesné perifráze a gerundium. Výsledný obraz shod a rozdílů mezi analyzovanými jazyky představuje ve své komplexnosti a složitosti, doložené konkrétními čísly v podobě tabulek a grafů, výrazný posun na poli srovnávání románských jazyků a češtiny a umožňuje korigovat některé dřívější spíše intuitivní závěry. Významný přínos má monografie i na poli metodologickém: ukazuje možnosti a omezení metodologie paralelních korpusů.
Předkládaná práce je původním a originálním příspěvkem českých romanistů zabývající se oblastí donedávna systematicky a v dané míře nedostupnou, tj. srovnáním čtyř románských jazyků, francouzštiny, španělštiny, italštiny a portugalštiny s češtinou, a to na datech paralelních korpusů těchto jazyků ve vztahu k češtině v rámci projektu InterCorp. Je to tedy práce lingvistická, romanistická, komparativní, resp. kontrastivní i korpusová zároveň a může tak svou mnohostranností oslovit kvůli bohatství poznání, které přináší, mnoho různých adresátů; obecně je to však práce průkopnická i v tom smyslu, že žádné podobné konkurenční srovnání s jinými jazyky, založené na objektivních korpusových datech více jazyků k dispozici není, ani v zahraničí.
Je pochopitelné, že nešlo srovnávat jazyky celé: autoři si proto vybrali čtyři nosné a reprezentativní tematické oblasti zahrnující slovotvorbu, lexikon i syntax, které zkoumali v korpusech a srovnávali s češtinou na základě dohodnuté společné metodologie postupu; přispěla k tomu i hojnost korpusových dokladů. Rozsáhlá monografie (téměř 400 stran) doprovázená bohatou bibliografií a obsahující množství bohatých tabulek, soupisů a názorných grafů podává v rámci zkoumaných korpusových dat, na rozdíl od tradičních izolovaných ilustrací jevů dosud zmiňovaných v předchozích gramatikách a zprávách, především vyčerpávající, detailní a plnou analýzu, která až dosud k dispozici nebyla. Je pochopitelné, že je tato analýza datově omezena čtyřmi korpusy nabízenými v rámci InterCorpu (které však jsou samy o sobě víc než dostatečně rozsáhlé); z jiného hlediska je to však i výhoda daná zvnějšku v tom, že autoři se nemuseli většinou uchylovat k práci se vzorky.
Práce se skládá ze čtyř tematických kapitol, výzkumu kauzativnosti (74 stran), tzv. komplexních slov (75s.), slovesné perifráze v oblasti ingresívnosti (inchoativnosti, 45s.) a konečně gerundia (124s.), vždy v relaci k českým ekvivalentům. Předchází jim velká úvodní kapitola první (15 stran) a práci završuje konečně i obecná sumarizační kapitola šestá.
Ve smyslu celkového vyznění práce a vyhodnoceni jejích výsledků je zřejmé, že jí autoři potvrzují heterogennost českých korelátů na prvním místě. Je to obecně i potvrzení toho, že mezi jazyky jsou především rozdíly a shod je málo. Ale přesnější vystižení právě těchto dvou pólů je smyslem jakékoliv kontrastivní studie. V daném případě studie velmi podařené a inovátorské, která mj. ukazuje, že lze srovnávat i více než pouze tradičně dva jazyky; v tomto případě tu protějšek češtiny tvoří příbuzné jazyky románské, typologický ve sledovaných rysech různé, zatímco čeština tu je výrazněji flektivní.
Práce je to bezesporu přínosná v mnoha ohledech a může sloužit jak jako inspirace pro jiné badatele tak ovšem i jako vydatný zdoj konkrétních informací pro práci lexikologickou, pedagogickou apod.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. František Čermák, DrSc.