Tato monografie analyzuje vývoj euro-středomořské politiky od roku 2006 do současnosti. Je tedy podrobně analyzována nejnovější instituce Unie pro Středomoří, Evropská politika sousedství, změna institucionálního nastavení evropské zahraniční politiky přijetím Lisabonské smlouvy a nakonec reakce Evropské unie na Arabské jaro i na současnou ekonomickou krizi, jejíž dopad na vnější vztahy je značný. Na základě teoretického vymezení, kdy se na jedné straně Evropská unie profiluje jako normativní aktér (podle konstruktivistických přístupů) a na druhé straně sleduje své realistické zájmy, tato práce dochází k závěru, že toto dilema mezi normativní rétorikou a realistickým sledováním zájmů vede k neefektivní a nedůvěryhodné zahraniční politice Evropské unie ve Středomoří. Následně jsou analyzovány a srovnány přístupy Francie a Španělska (jejíchž zájmy jsou definovány ve Středomoří), kterými se podílí na tvorbě a provádění zahraniční politiky EU v tomto regionu. Aplikováním konceptu evropeizace se pak dochází k poznatku, že i přes stejně definované zájmy jsou ve vztahu k evropské úrovni používány různé strategie, které pak mohou členskému státu (v tomto případě Španělsku vedle mocné Francie) zajistit vliv v evropských institucích.

PhDr. Kateřina Bocianová, Ph.D., vystudovala politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Současně absolvovala Diplomatickou akademii na španělském Ministerstvu zahraničních věcí a spolupráce v Madridu. Během svého doktorského výzkumu působila i na Ministerstvu zahraničních věcí Francie v Paříži a dále v řadě evropských institucí (Evropský parlament, Evropská komise). Od roku 2014 pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí ČR a od září 2015 působí na Velvyslanectví České republiky v Madridu. Její specializací je proces evropské integrace a zahraniční a bezpečnostní politika EU se zaměřením na její jižní dimenzi.

Úvod

I. část
1 Konceptualizace a teoretická východiska
1.1 Teoretická východiska pro zkoumání zahraniční politiky EU
1.2 Problémy Barcelonského procesu v roce 2005
1.3 Formulace tezí

2 Vztahy Evropské unie se Středomořím
2.1 Barcelonský proces v letech 2005-2007
2.1.1 Komplikovaný rok 2006
2.1.2 Řešení překážek evropské agendy
2.2 Návrh Středomořské unie
2.3 Pařížský summit Unie pro Středomoří (2008)
2.4 Předsednictví Francie v Evropské unii v roce 2008
2.5 Rok 2009 a vstup Lisabonské smlouvy v platnost
2.5.1 Lisabonská smlouva a její přínos pro zahraniční politiku EU
2.6 Předsednictví Španělska v Evropské unii v roce 2010
2.7 Arabské jaro a Evropská unie
2.7.1 Katastrofický scénář v Libyi a Sýrii
2.7.2 Reakce Evropské unie na probíhající změny

3 Analýza euro-středomořské politiky
3.1 Analýza Unie pro Středomoří
3.2 Analýza Evropské politiky sousedství
3.3 Analýza ekonomického aspektu euro-středomořských vztahů
3.4 Analýza reakce Evropské unie na arabské jaro
3.5 Aktuální zahraniční politika Evropské unie ve Středomoří

4 Shrnutí analýzy a potvrzení tezí

II. část
1 Komparace Francie a Španělska

2 Konceptualizace

3 Zahraniční politika Francie a Španělska
3.1 Zahraniční politika Francie
3.2 Zahraniční politika Španělska

4 Francie a Španělsko v Evropské unii 4.1 Francie a evropská zahraniční politika
4.3 Bilaterální spolupráce mezi Francií a Španělskem v rámci EU
4.4 Institucionální a osobní rovina

5 Shrnutí komparace

Závěr
Summary
Bibliografie

Úvod