Jsme svědky krize veřejného prostoru nebo jeho renesance? Anebo platí obojí a momenty krize i renesance jsou paralelní procesy, zrcadlící dilemata rozporuplného civilizačního vývoje současnosti? Do jaké míry a jakými prostředky mohou architektura, urbanismus i výtvarné umění svými zásahy do městského prostředí pomoci formovat veřejné prostory jako živou scénu sociální komunikace, jako místo lákající k pobytu a obohacující člověka o prožitky krásy a kulturních významů?_