DETAIL TITULU:
Historica Třeboň 1526-1547 II. Písemnosti z let 1536-1540 A II-2
Listy, listiny a jiné prameny k politickým dějinám období zrodu habsburské monarchie
Sterneck Tomáš
Historický ústav AV ČR v.v.i. 2015
vázaná, 472 str.
ISBN 9788072862399
-
anotace
Druhý svazek edice písemností z let 1526-1547, které jsou uloženy ve Státním oblastním archivu v Třeboni ve sbírce Historica Třeboň, v zásadě pokrývá quinquennium začínající rokem 1536 a končící rokem 1540; v závěrečných partiích se setkáme s ojedinělými chronologickými přesahy za práh pátého decennia 16. věku. Stejně jako první díl, v němž byly (po zevrubném představení celého projektu) vydány dokumenty z let 1526-1535, zpřístupňuje tato práce materiál, který přispívá k poznání široce chápaných politických dějin příslušného období a dosud nebyl odpovídajícím způsobem editován.
Jako součást zastřešujícího dlouhodobého vydavatelského projektu Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.-XVIII. illustrantia - Prameny k českým dějinám 16.-18. století je předložená edice celkově třetím z dosud publikovaných svazků jeho řady A - Vita publica, která se soustředí na písemnosti dokumentující "veřejný život" společnosti raně novověkých českých zemí, tedy na prameny právních, politických, náboženských, jakož i hospodářských a sociálních dějin.
Sbírka Historica Třeboň, jejíž geneze, materiálový záběr, význam pro historiografii i dosavadní badatelské využití byly - s odkazy na starší editorské počiny a další relevantní literaturu - představeny v úvodu k prvnímu svazku naší edice, se těší badatelskému zájmu i nadále. S ohledem na mimořádnost tohoto souboru, kterému byl v roce 2000 přiznán status Národní kulturní památky (a který proto také podléhá zvláštnímu ochrannému režimu), přistoupil Státní oblastní archiv v Třeboni k jeho digitalizaci a elektronickému zpřístupnění v rámci svého Digitálního archivu.
V době finálních předtiskových úprav přítomné práce dospěla digitalizace Historik, postupující - v souladu s uspořádáním samotné sbírky - v zásadě podle chronologického sledu archiválií, k roku 1513: poslední ze zpřístupněných dokumentů je datován 13. července 1513. Vítaná iniciativa třeboňského archivu řeší (u Historik zvláště naléhavý) rozpor mezi nezbytnou ochranou písemností na jedné straně a požadavky badatelů na jejich dostupnost na straně druhé.
Není ovšem třeba připomínat, že ačkoliv takováto forma publikování písemných pramenů značně rozšiřuje možnosti jejich systematického studia a skvěle doplňuje "klasickou" vydavatelskou práci, sama o sobě rozhodně nemůže suplovat kritickou edici. Ta totiž jako svébytný "žánr" především zásadně usnadňuje komplexní obsahové vytěžení archivního materiálu širokému okruhu historiků.
Jako součást zastřešujícího dlouhodobého vydavatelského projektu Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI.-XVIII. illustrantia - Prameny k českým dějinám 16.-18. století je předložená edice celkově třetím z dosud publikovaných svazků jeho řady A - Vita publica, která se soustředí na písemnosti dokumentující "veřejný život" společnosti raně novověkých českých zemí, tedy na prameny právních, politických, náboženských, jakož i hospodářských a sociálních dějin.
Sbírka Historica Třeboň, jejíž geneze, materiálový záběr, význam pro historiografii i dosavadní badatelské využití byly - s odkazy na starší editorské počiny a další relevantní literaturu - představeny v úvodu k prvnímu svazku naší edice, se těší badatelskému zájmu i nadále. S ohledem na mimořádnost tohoto souboru, kterému byl v roce 2000 přiznán status Národní kulturní památky (a který proto také podléhá zvláštnímu ochrannému režimu), přistoupil Státní oblastní archiv v Třeboni k jeho digitalizaci a elektronickému zpřístupnění v rámci svého Digitálního archivu.
V době finálních předtiskových úprav přítomné práce dospěla digitalizace Historik, postupující - v souladu s uspořádáním samotné sbírky - v zásadě podle chronologického sledu archiválií, k roku 1513: poslední ze zpřístupněných dokumentů je datován 13. července 1513. Vítaná iniciativa třeboňského archivu řeší (u Historik zvláště naléhavý) rozpor mezi nezbytnou ochranou písemností na jedné straně a požadavky badatelů na jejich dostupnost na straně druhé.
Není ovšem třeba připomínat, že ačkoliv takováto forma publikování písemných pramenů značně rozšiřuje možnosti jejich systematického studia a skvěle doplňuje "klasickou" vydavatelskou práci, sama o sobě rozhodně nemůže suplovat kritickou edici. Ta totiž jako svébytný "žánr" především zásadně usnadňuje komplexní obsahové vytěžení archivního materiálu širokému okruhu historiků.