Kniha pojednává o problémech nezaměstnanosti v meziválečném Československu v mezinárodních souvislostech. Důraz je kladen na otázky tvorby legislativy a popis strukturálně hospodářských předpokladů problematiky. Zároveň jsou příslušné části věnovány dějinám každodenního života tehdejších nezaměstnaných, jejich strategiím přežití a propočtům pravděpodobného vývoje životní úrovně jejich domácností. Kniha obsahuje rovněž teoreticky pojatý úvod o genezi fenoménu nezaměstnanosti v moderních ekonomikách a formách jejího diskurzivního uchopení, resp. obecněji její společenské reflexe.
PODĚKOVÁNÍ
PŘEDMLUVA
KAPITOLA PRVNÍ: ZROZENÍ NEZAMĚSTNANOSTI
1.1 Nezaměstnanost v Československu – cesta od konce na počátek
1.2 Otázky konceptualizace nezaměstnanosti v sociálněhistorickém výzkumu
1.3 Kapitalismus a nezaměstnanost I – hledisko národohospodářské
1.4 Kapitalismus a nezaměstnanost II – hledisko morální
1.5 Myšlenka peněžní podpory
Závěr
KAPITOLA DRUHÁ: PROBLÉM NEZAMĚSTNANOSTI ZA VÁLKY A V PRVNÍCH TÝDNECH EXISTENCE ČESKOSLOVENSKÉHO STÁTU (1914–1918)
2.1 Trh práce za války 1914–1918
2.2 Trh práce v závěru války a v období vzniku Československa
2.3 Vznik československé péče o nezaměstnané v prosinci 1918
Závěr
KAPITOLA TŘETÍ: POVÁLEČNÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE A JEJÍ PŘEKONÁNÍ V LETECH 1919–1924
3.1 Úprava podpor v nezaměstnanosti z let 1919–1921
3.2 Ostatní podpůrná opatření
3.3 Hospodářské podmínky v počátcích ČSR
3.4 Nezaměstnanost a stabilita státu
3.5 Nová úprava podporování z roku 1921
3.6 Statistika trhu práce 1919–1925
Závěr
KAPITOLA ČTVRTÁ: ZAVEDENÍ GENTSKÉHO SYSTÉMU A KONJUNKTURA ZLATÝCH LET (1924–1929)
4.1 Hospodářské a společenské předpoklady péče o nezaměstnané ve druhé polovině 20. let
4.2 Přípravy pojišťovacího systému se státním příspěvkem
4.3 Realizace gentského systému v československých podmínkách
4.4 Ostatní formy péče a diskuse o novelizaci gentského systému
4.5 Statistika trhu práce v letech 1925–1929
Závěr
KAPITOLA PÁTÁ: VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE – TŘI PILÍŘE STÁTNÍ PÉČE
5.1 Hospodářské podmínky
5.2 Nová úprava gentského systému z roku 1930
5.3 Odbory a jejich pokladny
5.4 Státní stravovací akce
5.5 Nezaměstnanost a obecní rozpočty
5.6 Produktivní péče
5.7 Hnutí nezaměstnaných
5.8 Snahy o reformu péče
5.9 Vývoj na trhu práce v letech 1930–1933
Závěr
KAPITOLA ŠESTÁ: CESTA OD KRIZE HOSPODÁŘSKÉ KE KRIZI POLITICKÉ
6.1 Hospodářské podmínky
6.2 Tři pilíře státní péče o nezaměstnané 1933–1938
6.3 Ostatní formy péče o nezaměstnané ve 30. letech
6.4 Úvahy o reformě
6.5 Samostatní výrobci
6.6 Inteligence
6.7 Mládež
6.8 Nacionální aspekty nezaměstnanosti
6.9 Statistika trhu práce v letech 1933–1938
Závěr
KAPITOLA SEDMÁ: VÝVOJ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ PRÁCE A SČÍTÁNÍ NEZAMĚSTNANÝCH
7.1 Problémy sčítání nezaměstnaných
7.2 Systém zprostředkovatelen
7.3 Jak se vlastně hledala práce?
KAPITOLA OSMÁ: ŽIVOT NEZAMĚSTNANÝCH
8.1 Svět nezaměstnaných
8.2 Životní úroveň nezaměstnaných
KAPITOLA DEVÁTÁ: ČESKOSLOVENSKÁ NEZAMĚSTNANOST V MEZINÁRODNÍ PERSPEKTIVĚ
9.1 Povaha pojistných systémů
9.2 Vývoj nezaměstnanosti
Závěr
ZÁVĚR
SUMMARY
ZKRATKY
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY
JMENNÝ REJSTŘÍK
Dr. Rákosník zasadil své téma, tj. meziválečnou nezaměstnanost, do širšího kontextu historického, metodologického i věcného. Za velmi zdařilou a zároveň v naší historiografii zabývající se moderními českými dějinami stále ještě dost netradiční, považuji úvodní pasáž jeho práce, jež se zabývá vznikem pojmu a zároveň vznikem samostatného fenoménu nezaměstnanosti. Teprve poté, co společnost ve větší míře akceptovala svébytnost podstaty tohoto přechodného životního stavu výdělku schopných jednotlivců, mohla hledat odpovídající cesty kzmírnění dopadu tohoto stavu. Těžiště práce, tj. pasáže věnované meziválečnému Československu, přibližují dobu, kdy již základní diskuse nebyla vedena otázkou, zda takto postiženým lidem pomáhat, ale jaká forma pomoci je nejvhodnější.
Je třeba upozornit na to, že při zpracování svého tématu musel dr. Rákosník velmi silně uplatnit interdisciplinární přístup. Účinně pracoval s materiály právními, sociologickými, částečně i ekonomickými a to vše při velmi solidní znalosti celkového, českého i světového, politického kontextu praktického i ideologického.
Dr. Rákosník se nesoustředil pouze na mapování dvou základních systémů, které meziválečné Československo ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti poznalo, jeho zájem nebyl upřen jen na diskuse a prosazování té které varianty, stejně jako praktickou podobu jejího fungování. Na tomto místě je však třeba konstatovat, že i takto vymezený okruh problémů by bohatě vydal na samostatné zpracování. Ambice dr. Rákosníka byly však vyšší a domnívám se, že se mu je ve velké míře podařilo naplnit. Již z jeho heuristiky je patrno, že se snažil k svému tématu přistupovat opravdu komplexně, že volil různé úhly pohledu. Zajímala jej nejen teorie a praxe systému, ale také mezinárodní srovnání, životní úroveň, regionální podmíněnost, národnostní složení či profesní struktura nezaměstnaných, zajímal jej i dopad gentského systému na odborové organizace, jimiž byl realizován, věnoval se zprostředkovatelnám práce, dotkl se chudinské péče, tedy péče následné po vyčerpání podpor, objasnil velmi paradigmaticky legendární žebračenky, nepominul ani problém rodiny ajejího fungování tváří vtvář nezaměstnanosti. Jeho pozornosti neunikly nezaměstnané ženy ani některé záměrně vybrané specifické skupiny: mládež, inteligence, ale také drobní zemědělci či živnostníci. Zajímaly jej i veřejné aktivity, jež byly přímo soustředěny na nezaměstnané a měly se snažit politicky je mobilizovat, pozornost věnoval také alternativním typům péče a to jak z hlediska poskytovatele výpomoci, tak její formy (např. komunální potravinové akce, pracovní tábory atd.).
Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.
Téma Rákosníkovy obsáhlé práce, jejíž název lze považovat za symbolický a pracovní, je zvoleno promyšleně: nejde v něm jen o popis vývoje nezaměstnanosti v Československu let 1918-1938, o sociální opatření státního i soukromého charakteru, nýbrž i o reakce, jež vyvolávala nezaměstnanost v život. Autor si stanovil věnovat se fenoménu nezaměstnanosti v maximální šíři i hloubce věci. Naznačuje to už první (nečekaně obsáhlá) kapitola "Zrození nezaměstnanosti", zabývající se kromě jiného oním "úkazem" a podmínkami, za kterých se nezaměstnanost stávala a stala nezaměstnaností a začínala být léčena. Kapitola je v české literatuře pojetím i zpracováním originální, kvalitní a i ztěchto důvodů velmi prospěšná. Příznačně až na ni navazuje kapitola o prehistorii tématu (nezaměstnanost vletech 1914-1918). Prospěšná a potřebná je i celé studii, jež vykročila mnohem dál, než předcházející autorova práce diplomová.
Pokud jde o soubor pramenů, ze kterých Rákosník vycházel, nepochybně nevynechal již v pramenech primárních něco, co by mu bylo možné vytknout. Zadost učinil i pramenům normativním (což odpovídá i jeho diplomové práci a studiu na příslušné fakultě); vtom spočívá mj. jedna z mimořádných kvalit práce. Až neuvěřitelně obsáhlý je i soupis dobových periodik, atd. Neméně obsáhlýje i soubor vydaných pramenů (obnáší přes 150 položek !) -lze ho též považovat za plně postačující. Nejobsáhlejší je ovšem soupis literatury, pramene sekundárního. Pouze vtéto položce můžeme zjistit, že některé jednotliviny nebyly vzaty v potaz (nebo o nich autor nebyl sdostatek informován).
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Zdeněk Kárník, DrSc.
Rákosníkova práce se rozhodně vymyká běžnému standardu naší historické produkce. Je zdařilým pokusem o moderně pojatou, teoreticky fundovanou a přitom faktograficky bohatou monografii z oblasti novějších sociálních dějin.
J. Hájek (Český časopis historický, číslo 2/2010, ročník 108/2010, str. 350–351)
Recenzovaná kniha je více než zdařilým dílem, které je založeno na poctivé badatelské práci. Při jejím psaní byla využita řada zajímavých interpretačních přístupů. Velmi sympaticky působí interdisciplinární přístup, kdy text není vystavěn pouze na „tvrdých“ historických datech, ale jsou využívány i poznatky dalších sociálněvědních oborů – práva, ekonomie, politologie, sociologie, sociální práce apod. Tomuto faktu odpovídá i množství citovaných pramenů a literatury. V budoucnu ji jistě nebude moci opominout žádný student nebo badatel v oboru sociálních dějin nebo historik zabývající se obdobím první republiky.
Lukáš Šlehofer (Dějiny a současnost, ročník XXXI, číslo 8/2009, str. 45)