Sedmatřicátý svazek Supplement Ibero-Americana Pragensia obsahuje příspěvky českých a argentinských autorů k problematice česko-argentinských vztahů a představuje první obsáhlejší pokus o mapování těchto kontaktů od koloniální doby po současnost. Pozornost je věnována především činnosti jezuitů z České provincie v regionu La Platy, z následujících období pak problematice české emigrace v Argentině. Další texty podrobně registrují československo-argentinské kulturní vztahy a přinášejí pohled českých badatelů na argentinskou literaturu. Svazek uzavírá přehled archivních fondů, které obsahují dokumenty pro studium dané problematiky.

Lektorovaný rukopis prezentuje výsledky mezinárodního symposia, které organizovalo Středisko ibero-amerických studií za účasti českých odborníků zajímajících se o Latinskou Ameriku a specialistů z Argentiny, jejichž zájem se naopak obrací k české problematice. Jak zmiňovaná akce, tak rukopis je pokračováním ambice Střediska zmapovat vztahy české společnosti a hispánského světa (srov. obdobné publikace, které vyšly v uplynulých letech ve stejné edici ke španělsko-českým a mexicko-českým vztahům), o něž v posledních letech stoupá zájem odborné, ale také laické veřejnosti.
Svazek je uveden obsáhlou studií Josef Opatrného, který pojednává o česko-argentinských vztazích od 17. století s důrazem na dvacáté století, kdy se Argentina stala z ekonomických důvodů jedním z hlavních partnerů Československa v Latinské Americe. Opatrný ovšem nezůstal jen u registrace ekonomických vazeb, věnoval pozornost také české emigraci v Argentině především po roce 1923 (v tomto roce přijala administrativa USA zákony, které omezovaly imigraci do Spojených států a evropští vystěhovalci hledali náhradu v Kanadě, Austrálii či v Argentině) a pobytu českých cestovatelů v této části Latinské Ameriky a jejich informacím o zemi pro české publikum (František Čech-Vyšata, František Alexander Elstner, dvojice Hanzelka-Zikmund). Nevycházel přitom jen z textů zmiňovaných autorů, novinových zpráv či pamětí, ale při sledování hospodářských kontaktů také z archivních pramenů uložených ve fondech Archivu Ministerstva zahraničních věcí.
Na Opatrného text navazují příspěvky Simony Binkové, Lindy Kočové, Hany Matochové, Pavla Štěpánka a Michala Zourka, jejichž autoři rozví její témata, jež Opatrný jen zmínil v širším kontextu. Binková (a argentinský autor Norbert Levinton) se tak zabývají aktivitami jezuitů z české provincie na území dnešní Argentiny, Linda Kočová a Hana Matochová sledují podobu Argentiny v českých relacích ze dvacátého století a oba poslední autoři se věnují obsáhle československo-argentinským kulturním stykům po roce 1945. Pavel Štěpánek tak činí pro výtvarné umění, Michal Zourek pro širší kulturně-politickou oblast. Za důležité považuji v tomto kontextu zmínit pramennou základnu, o níž se při svém bádání opíral Zourek. Mohl vycházet v podstatě pouze z archivního materiálu uloženého zejména v Archivu Ministerstva zahraničích věcí, Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek zatím pro studium československo-argentinských vztahů minimálně využitého. Bohatou dokumentaci tak zpřístupnil v tomto rozsahu vlastně poprvé širší badatelské obci. Příspěvek argentinské badatelky Marii Pilar Tolosa je věnován srovnání přechodu k demokracii Argentiny a Československa v 80. letech dvacátého století a ukazuje zájem o srovnání politického vývoje v obou zemích u argentinské odborné veřejnosti.
Následující blok je blokem literárním, kde se Anna Housková, Dora Poláková, Vít Kazmar, Denisa Škodová a Katarina Zatlkajová zabývají argentinskými autory či celými žánry.
Za velký přínos práce považuji početné zastoupení mladých autorů. Část z nich věnovala své příspěvky problematice česko-argentinských vztahů (Zourek, Kočová, Matochová), další se pak zabývali argentinskými problémy, ať už v podobě historie či argentinské literatury (Daříčková, Kazmar, Škodová, Zatlkajová,). Jejich texty mají odpovídající úroveň a jsou
příslibem pro budoucnost studia česko-argentinské či argentinské problematiky v českém
akademickém prostředí.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Vlasta Hlavičková,CSc.