Autor se v knize zabývá dílem Olgy Barényiové, česko-německé spisovatelky, která publikovala česky řadu děl v letech 1941-1945 a po svém odchodu do Rakouska pak několik kontroverzních protičeských románů. Z domácího obzoru poté zcela zmizela, přestože její romány a divadelní hry měly ve své době bohatou reflexi recenzentů. Informace o životě autorky jsou velice kusé a někdy mají podobu mytické senzace.

Proto se autor rozhodl soustředit nikoliv na životní osudy autorky, ale především na komplexní analýzu a interpretaci celého konvolutu jejích děl - románů, povídek, divadelních her a esejů. Věnuje rovněž pozornost dobovým recenzím a časopiseckým reflexím tvorby Olgy Barényiové.

Při tom si klade obecnější otázky týkající se vztahu rétorických strategií autora a dobového veřejného diskursu či proměny autorčina slovníku ve vztahu k jazyku, lokalitě a době. Součástí knihy je obrazová a dokumentární příloha.