Úloha jídla v životě dítěte je zkoumána z různých hledisek a v širších souvislostech. Jsou sledovány vlivy potravy a jejích složek na tělesný a duševní vývoj. Jídelní chování dítěte se vyvíjí v závislosti na genetice, senzorických podnětech, motorických dovednostech a sociálních interakcích. Od časného věku se formují postoje k jídlu, individuální preference a averze. Jídlo je součástí osobnosti dítěte, prožívání vztahů k vnějšímu světu, pohledu na vlastní schopnosti. Pro vývoj jídelního chování jsou důležité vlivy rodiny a sociálního prostředí. Poruchy jídelního chování mohou vznikat od raného věku. Podíl na nich mají nutriční zvyklosti v rodině či negativní vlivy společnosti. K závažným poruchám vede spontánní redukce příjmu potravy i nadměrný příjem jídla přesahující fyziologické potřeby organismu a ústící v obezitu. Osobnost dítěte je narušena i nevhodnými postoji vrstevníků. K obezitě přispívá snížená pohybová aktivita. Terapie i prevence poruch jídelního chování vyžaduje spolupráci rodiny, pozitivní motivaci dítěte, vytváření nových forem chování, zájmů, postojů ke společnosti, životu, sobě samému.
V souvislosti s tím, že žijeme ve vyspělé civilizované společnosti a pro obyvatelstvo je dispozici dostatek potravin (jejichž nezávadnost je průběžně sledovaná), tak si lidé většinou neuvědomují, že s příjmem potravy mohou souviset závažnější problémy. Odborníci však dobře vědí, že výživa působí na zdraví člověka nejen bezprostředně, ale především dlouhodobě. Nadměrná nebo nedostatečná konzumace některých složek výživy významně ovlivňuje naše zdraví od dětského věku do dospělosti. Uvádí se, že zdravotní stav člověka je z 60% ovlivněn životním prostředím, 40 % z toho tvoří vliv výživy. Práce shrnující poznatky o postoji člověka k příjmu potravy od dětského věku k dospělosti je tak velmi významná. O to více jsou ceněné ty pasáže práce, které umožňují s těmito poznatky dále pracovat, k pozitivnímu ovlivnění ne vždy zcela optimistických skutečností. Autorům se práce velmi podařila v poměrně obsáhlém, ale zato vyčerpávajícím díle. Fyzický a psychický vývoj dítěte ve spojení s příjmem potravy je dobře zmapován, obdobně je tomu tak v hodnocení jednání dítěte ve spojení zákonitostí genetiky a vlivu rodiny. Autoři podrobně rozvádí poruchy jídelního chování dětí, které se objevují v různých obdobích jejich růstu a vývoje. Psychologický aspekt je zde zásadní. Vlastní pohled na změny tělesných proporcí může vést v patologických případech k extrémům, buď neregistrované obezity nebo mentální anorexie a mentální bulimie. Obezita je v současnosti největší hrozbou pro zdravotní rizika rozvoje dalších nemocí a uvedené problematice autoři věnují významnou část svého sdělení. Dávají zde i návody na možnosti ovlivnění rozvoje obezity v rámci prevence, ale i její léčby. Pozitivní ovlivňování jídelního chování, podpora fyzické aktivity a kognitivně behaviorální metody léčby jsou zde rozváděny z různých pohledů a nabízejí se tak k přímému použití v praxi. Autoři se věnují i problematice časné podvýživy na psychiku dítěte. Ačkoliv by se toto téma zdálo v podmínkách našeho života méně skutečné, není tomu tak. Nebezpečí následků podvýživy našich dětí je stále reálné, ať z důvodů současně jiných nemocí dítěte, tak i postupně ze zvyšujících se problémů sociálních. Autoři i tuto tématiku zmiňují.
Z recenzního posudku: MUDr. Petr Tláskal, CSc.
Autorky předkládají k posouzení obsáhlý text, který se snaží komplexně uchopit velmi aktuální problematiku výživy dítěte a dospívajícího. Z členění textu, jeho vnitřní logiky a soudržnosti je patrný hluboký vhled autorek do představované problematiky. Mnohá z hledisek, které autorky v textu předkládají, lze považovat za novátorská, moderní, někdy dokonce předbíhající stávající poptávku ze strany odborníků i praxe. Hned v úvodu lze říci, že jsem si jistá, že takováto publikace bude českou odbornou obcí psychologickou i medicínskou velmi ceněná a také bude jistě žádaná laiky, a to pro různé konkrétní části textu.
Z recenzního posudku: Lenka Šulová
