Publikace přináší nový pohled na problematiku volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí v České republice. Shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na participaci cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí, postoje a zkušenosti cizinců, ale i zástupců městských úřadů a státních institucí. Hlavním cílem šetření bylo zhodnotit, jak cizinci fakticky využívají své volební právo ve volbách do zastupitelstev obcí. Nalézt odpovědi především na otázky týkající se postoje cizinců k možnosti vykonávat volební právo, jejich informovanosti o volebním právu i důvodů, které mohou cizince odradit od aktivní účasti ve volbách. Názory a postřehy cizinců jsou konfrontovány s názory starostů a pracovníků městských úřadů i příslušných státních institucí. Zvláštní pozornost je věnována i komparaci přístupu všech členských států Evropské unie k možnosti výkonu volebního práva cizinců ve volbách do zastupitelstev obcí.
Úvod
1. Politická a občanská participace na základě mezinárodních dokumentů
1.1 Mezinárodní a evropské dokumenty
1.2 Dokumenty EU
2. Komparace přístupu členských států k výkonu volebního práva cizinců
2.1 Volební právo občanů EU
2.1.1 Aktivní volební právo
2.1.2 Pasivní volební právo
2.2 Volební právo občanů z nečlenských států EU
2.2.1 Aktivní volební právo
2.2.2 Pasivní volební právo
2.3 Členství v politických stranách
3. Legislativní vymezení volebního práva cizinců v České republice
3.1 Základní vymezení volebního práva ve volbách do zastupitelstev obcí
3.1.1 Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů
3.1.1.1 Aktivní volební právo cizinců
3.1.1.1.1 Práva a povinnosti cizinců pro výkon aktivního volebního práva
3.1.1.2 Pasivní volební právo cizinců
3.1.2 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění jeho pozdějších úprav
3.2 Právo cizinců na členství v politických stranách
4. Právní rámec postavení cizinců v České republice
4.1 Vymezení pojmu a pobytu cizince
4.1.1 Občané ze zemí EU, Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Islandu
4.1.1.1 Přechodný pobyt občana EU
4.1.1.2 Trvalý pobyt občana EU
4.1.1.2.1 Podávání žádosti o povolení k trvalému pobytu
4.1.2 Občané ze zemí mimo EU
4.2 Právní vymezení působnosti institucí v otázkách vstupu a pobytu cizinců na území České republiky
4.2.1 Ministerstvo vnitra
4.2.2 Policie ČR
4.2.3 Ministerstvo zahraničních věcí
5. Statistiky počtu cizinců
5.1 Statistiky počtu cizinců v EU
5.2 Statistiky počtu cizinců v České republice
6. Výzkumné šetření
6.1 Metodologie výzkumu
6.1.1 Metoda výzkumu a její zdůvodnění
6.1.2 Popis výzkumného vzorku a zdůvodnění jeho volby
6.1.2.1 Postup při hledání výzkumného vzorku
6.1.3 Strategie sběru dat
6.2 Výsledky výzkumu
6.2.1 První okruh otázek na cizince
6.2.1.1 Dílčí závěry
6.2.2 První okruh otázek na zástupce městských úřadů
6.2.2.1 Dílčí závěry
6.2.3 Druhý okruh otázek
6.2.3.1 Dílčí závěry
6.2.4 Třetí okruh otázek
6.2.1.4 Dílčí závěry
6.2.5 Čtvrtý okruh otázek
6.2.5.1 Dílčí závěry
6.2.6 Pátý okruh otázek
6.2.6.1 Dílčí závěry
6.3 Propojenost institucí v otázce volebního práva cizinců
Závěr
Resumé
Seznam literatury
Seznam obrázků a tabulek
Seznam příloh
Posuzovaný text připravované publikace s titulem Volební právo cizinců v komunálních volbách České republiky a jeho využití představuje výzkumnou studii legislativního nastavení a reálné aplikace aktivního a pasivního volebního práva cizinci ve volbách do českých zastupitelstev obcí.
Monografii lze rozdělit na dvě části. První část publikace (kapitola 1 až 5) v úvodu analyzuje hlavní mezinárodní a evropské dokumenty (zejména pak dokumenty EU) upravující postavení cizích státních příslušníků se zvláštním zřetelem na ochranu a posílení jejich politických práv umožňujících participaci na veřejném životě v cizím státě (tedy především ve státech EU). Autorka provedla kompletní a velice podrobné srovnání právních úprav rozsahu volebních práv občanů EU v jednotlivých zemích Unie pro volby do lokálních samosprávných orgánů. Z komparace vyplývá, že nastavení aktivního a pasivního volebního práva občanů z jiných zemí EU pro komunální volby v České republice odpovídá standardním právním úpravám, kterými se řídí postavení cizinců i v jiných evropských zemích, ačkoli podle srovnání existuje potenciální možnost dalšího rozšiřování a usnadnění aplikace volebního práva cizinci (a to nejen občany Unie) podle vzorů některých zemí EU. Ucelenou analýzu v závěru doplňuje podrobný rozbor podmínek, které musí cizinec v ČR splňovat, aby mu volební právo bylo přiznáno, a završuje jí přehled o počtu cizinců v jednotlivých zemích EU a cizinců dle státní příslušnosti pobývajících na území České republiky.
Druhá a stěžejní část textu (kapitola 6) představuje závěry výzkumného šetření, které autorka provedla prostřednictvím rozhovorů s cizími státními příslušníky disponujícími volebním právem pro volby do zastupitelstev obcí, představiteli místních samospráv a státních úřadů, kterých se organizace voleb týká. Zkoumání bylo zaměřeno na zjištění osobních zkušeností cizinců s uplatněním volebního práva a jejich názorů na podmínky nutné k jeho získání s cílem navrhnutí případných změn v příslušných právních úpravách. Zde je nutné vyzdvihnout zejména vysoce profesionálně provedený popis (a samozřejmě také následnou realizaci) optimálně zvoleného metodického postupu výzkumného řešení. Autorka zvolila kvalitativní metodu výzkumu, což umožňuje provedení rozsáhlejšího šetření na menším vzorku respondentů a následně tedy i hlubší porozumění předmětu zkoumání.
Závěrečná část publikace shrnuje výsledky provedeného výzkumu a uvádí návrhy na změny v systému. Jako hlavní nedostatek autorka identifikovala nedostatečnou informovanost, a to nejen cizinců o existenci a způsobu uplatnění práva účastnit se komunálních voleb, ale i některých představitelů místních samospráv o způsobu registrace voličů cizí státní příslušnosti. Nedostatek informací se týká také absence jakýchkoli instrukcí v cizím jazyce. Chyba, jak poukazuje autorka textu, však není na straně úředníků příslušných státních či samosprávných orgánů, ale v samotné legislativní úpravě, která informování cizinců o jejich právech nevyžaduje. Autorka proto navrhuje řadu opatření, která by nejen zkvalitnila přístup cizinců k informacím o jejich právech a úředníkům o cizincích působících na území obce, ale také definovala jasné kompetence a odpovědnost orgánů místní samosprávy a státní správy v dané oblasti.
Monografii Zuzany Machové Volební právo cizinců v komunálních volbách České republiky a jeho využití považuji za velice zdařilou, a to jak z hlediska odbornosti textu, metodicky takřka ukázkově provedeného výzkumu a formulace jeho závěrů, tak i z hlediska praktického přínosu. Téma ekvivalence politických práv občanů různých národností na území stejného státu je velmi aktuálním právě v současné době probíhajícího procesu globalizace a především v souvislosti s evropskou integrací. Autorce se podařilo téma uceleně zpracovat a naznačit přepokládaný další směr vývoje zkoumané problematiky.
Z recenzního posudku: Václav Bubeníček