Architekt Friedrich Ohmann (1858-1927) byl prvním profesorem architektury na pražské Uměleckoprůmyslové škole a předním představitelem pozdního historismu i rané moderny v Čechách. V době svého desetiletého působení v Praze výrazně přispěl k probuzení zájmu o český barok.

Výstava a publikace představují jeho tvorbu v českých zemích a pojetí moderní architektury, jaké Ohmann na přelomu 19. a 20. století prosazoval: místo redukce forem a sbližování s racionalismem inženýrských staveb upřednostňoval syntézu historických témat tvořivě interpretovaných dle požadavků moderního života.