Kniha Z dějin české každodennosti přináší objevný pohled na život v Čechách 19. století. Práce na pomezí historie kultury, antropologie a dějin všedního dne opouští pole velkých, politických dějin a sleduje "mikrohistorii" vrstev společnosti, jednotlivců a každodenního běhu jejich života. Autoři se snažili zachytit z této široké oblasti vše podstatné: prolínání soukromého a veřejného, profánního a zčásti náboženského, jednotlivé úkony, rituály, činnosti a stereotypy. Popisují a z hlediska problematiky historického poznání také kriticky vykládají proměny společnosti, jež dosud žije - alespoň pokud se většiny obyvatelstva týče - skromně, ale kterou obklopuje stále rozsáhlejší svět předmětů a která už má nakročeno ke konzumnímu způsobu života.
Třetí dotisk prvního vydání.
Podobně jako jinde se i u nás od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století posouval zájem sociálního dějepisu k "nové" kulturní historii a historické antropologii. Zasloužené pozornosti se tu dostává "malým" dějinným kategoriím, žitým dějinám, osobním problémům a zkušenostem "obyčejných" lidí v malém prostoru jejich světa. Začátkem devadesátých let francouzský historik Jacques Le Goff v návaznosti na pojetí "dějin lidstva", jak je kdysi chápali Marc Bloch a Lucien Febvre, připravil projekt kolektivního díla Středověký člověk a jeho svět, jež se stalo vzorem pro celou řadu titulů. Byly a jsou vydávány knihy s podobnými tituly o člověku v různých vymezených úsecích dějin. Rovněž u nás vedle překladu Le Goffovy knihy vyšly nedávno sborníky o člověku českého středověku, člověku na Moravě 19. století a jiné. Z regionálních zaslouží pozornost kolektivní dílo Člověk v Ostravě v 19. století (M. Myška a kol., Ostrava 2007).
V úvodu předložené práce se zabývá M.Lenderová, hlavní autorka posuzovaného rukopisu, vymezením pojmu dějiny každodennosti ve vztahu k pojmu dějiny kultury a možným výkladem i způsoby zpracování. Dílo je vymezeno "dlouhým devatenáctým stoletím" (1789-1914). Zaměřuje se zejména na každodennost v průběhu industrializace a urbanizace, povýtce na prostředí měšťanské. Skupin vesnických a šlechtických (aristokratických) si všímá spíše na okraji, v některých pasážích. Oblast každodennosti zahrnuje obchod, vymezení domova, hygienické podmínky, oblékání a oděvní módu, stolování jako vnější "kulisu" každodennosti. Druhá část je věnována způsobům života, tj. .rodině, věkovým skupinám, vzdělání, volnému času, svátkům a slavnostem, životu společenskému (salóny, spolky), četbě, sportu, cestování. Zvláštní kapitola se zabývá životem v armádě (autor T. Jiránek).
Knížku Mileny Lenderové a kol. považuji za přínos, který jistě budou užívat nejenom odborní zájemci o historii každodennosti a studenti, ale i čtenáři s interesem o kulturní historii.
Z recenzního posudku: Prof. PhDr. Josef Petráň
