Korekční dům pro kněze na Mírově (1761-1850) zřídil biskup pro umístění těch kněží, kteří se provinili proti svým závazkům, nebo těch, které nebylo možné ponechat v duchovní správě (z důvodu nebezpečí pohoršení).

Publikace představuje jeho fungování: představené, obslužný personál, péči o internované (jídelníček, vybavení cel atd.) a nastiňuje také osudy internovaných. Většina kněží sem byla umístěna z důvodu problémů s alkoholem, další pro svoji neposlušnost apod., výjimečně se tak mohlo stát z politických důvodů (např. Martin Kuralt).

Internovaní kněží byli posíláni do farností na probaci (případně i opakovaně), a pokud se osvědčili jako napravení, mohli se navrátit do duchovní správy. V případě, že nebyl jejich návrat do pastorace možný, představoval pro ně Mírov místo důstojného dožití.