Kniha je příspěvkem k literárněhistorickému zkoumání období protektorátu, zaměřeným na historický román, který zaujímal v těchto letech význačné postavení. Vlastní jádro práce leží ve studiích o konkrétních dílech vybraných autorů.

Zvláštní pozornost je věnována Františku Kožíkovi, Vladimíru Drnákovi, Jiřímu Mařánkovi, Eduardu Bassovi, Františku Neužilovi, Janu Knobovi, Karlu Novému, Čestmíru Jeřábkovi, Antonínu Šrámkovi, Karlu Schulzovi, Nině Svobodové, Jaroslavu Durychovi, Františku Křelinovi, Miloši V. Kratochvílovi, Josefu Tomanovi a Karlu Dvořáčkovi. Jejich knihy jsou zde charakterizovány, rozbory upozorňují na jejich klady a zápory a formulují jejich přínos.

Závěrečná studie sumarizuje získané poznatky a rovněž dobový kontext historické beletrie doplňuje.