DETAIL TITULU:
Karáskova galerie. České výtvarné umění přelomu 19. a 20. století
a první poloviny 20. století ve sbírce Karáskovy galerie
Dačevová Rumjana
Památník národního písemnictví 2012
brožovaná, 183 str.
ISBN 9788087376010
-
anotace
Karáskova galerie jako každá sbírka odráží duch doby a je poznamenána osobností sběratele, zálibami, vzděláním, vkusem a v neposlední řadě materiálními podmínkami. České umění, které je zde zastoupeno malbou, kresbou, grafikou, plastikou a užitou grafikou (plakáty a kalendáře), obsahuje přes deset tisíc prací od více než šesti set autorů.
V úvodní studii se zabýváme vývojem sbírky a změnami její koncepce od jejího založení básníkem a sběratelem Jiřím Karáskem ze Lvovic v 90. letech 19. století přes její darování Československé obci sokolské a jejím následným zveřejněním v Tyršově domě v roce 1925 až po válečné a poválečné osudy. Tam, kde to bylo možné, jsme pomocí archivních pramenů doložili způsoby akvizice, provenience výtvarných děl a roli dalších osobností přispívajících k rozvoji sbírky.
Další kapitola je věnována charakteristice a popisu vybraných autorských kolekcí, dokládajících některé umělecké tendence v českém umění během více než padesáti let, se zdůrazněním jmen souvisejících s dekadencí, symbolismem a vývojem české krásné knihy (F. Bílek, Z. Braunerová, K. Hlaváček, F. Kobliha, J. Konůpek, J. Zrzavý, J. Váchal, M. Švabinský atd.).
V neposlední řadě se zde nacházejí rovněž neprobádaná díla méně známých umělců, delší čas žijících v Paříži, např. V. Hradeckého, blízkého spolupracovníka F. Kupky, nebo J. Vochoče. Samostatně jsou pojednány soubory plastik a plakátů. Závěrečnou část knihy tvoří medailony umělců a obrazová příloha.
V úvodní studii se zabýváme vývojem sbírky a změnami její koncepce od jejího založení básníkem a sběratelem Jiřím Karáskem ze Lvovic v 90. letech 19. století přes její darování Československé obci sokolské a jejím následným zveřejněním v Tyršově domě v roce 1925 až po válečné a poválečné osudy. Tam, kde to bylo možné, jsme pomocí archivních pramenů doložili způsoby akvizice, provenience výtvarných děl a roli dalších osobností přispívajících k rozvoji sbírky.
Další kapitola je věnována charakteristice a popisu vybraných autorských kolekcí, dokládajících některé umělecké tendence v českém umění během více než padesáti let, se zdůrazněním jmen souvisejících s dekadencí, symbolismem a vývojem české krásné knihy (F. Bílek, Z. Braunerová, K. Hlaváček, F. Kobliha, J. Konůpek, J. Zrzavý, J. Váchal, M. Švabinský atd.).
V neposlední řadě se zde nacházejí rovněž neprobádaná díla méně známých umělců, delší čas žijících v Paříži, např. V. Hradeckého, blízkého spolupracovníka F. Kupky, nebo J. Vochoče. Samostatně jsou pojednány soubory plastik a plakátů. Závěrečnou část knihy tvoří medailony umělců a obrazová příloha.