V centru zájmu této publikace stanuli konkrétní muži a ženy, kteří byli na třeboňském panství v období přelomu 17. a 18. století obviněni z různých sexuálních deliktů. Po nezbytném úvodním vymezení tématu a kritickém zhodnocení pramenů a literatury byly přiblíženy delikty smilstva a cizoložství prostřednictvím normativních pramenů. Následně se pozornost za využití metod historické antropologie zaměřila na konkrétní provinilce jako aktéry dějin.

Vlastním cílem práce bylo přiblížit se prostřednictvím jimi užívaných obranných strategií k obecným vzorcům chování a jednání soudobých venkovanů a pokusit se o nahlédnutí do jejich myšlenkového světa. Provinění, kterého se dopustili, je totiž nutilo bránit svoji čest a s ní úzce spojený sociální status. Skutečnost, zda byl mimomanželský vztah v rámci vesnické společnosti akceptován, pak byla závislá na kodexu ctnostného jednání, který uznávali soudobí venkované.

Dochovaná trestně právní agenda vedená o těchto případech tak historikovi nabízí nejen pohled na konkrétní osudy provinilců, ale i možnost přiblížit se hodnotovému žebříčku raně novověkého vesničana.