Knihu pamětí paní profesorky Světly Mathauserové nejlépe vystihuje lektorský posudek dr. V. Šrámkové z kterého vyjímáme: Paměti Světly Mathauserové (1924-2007), které zamýšlela věnovat své nejmladší vnučce, nezapřou, že jejich autorka nebyla jen prostou milující babičkou, která chtěla vnučku potěšit vzpomínáním na své dětství, ale byla i vysokoškolskou učitelkou, profesorkou ruské literatury na Filozofické fakultě University Karlovy.

Světla Mathauserová se narodila na Podkarpatské Rusi a v ní prožila své harmonické dětství i počátek gymnaziálních let, okouzlena krajinou a zaujata jejími lidmi, ať už to byli Češi, Rusíni, Židé či Maďaři. Vzpomíná na tamější život s citem a láskou, ale také nezapře svou hlubokou vzdělanost, názory, které zformovalo její vzdělání a celý pozdější život, ani vnitřně vyrovnanou a pevnou osobnost. Své zcela osobní vzpomínání organicky prokládá historickými, jazykovědnými i kulturně historickými komentáři.