Kniha je věnována srovnání běloruštiny a češtiny v oblasti neslovesných adjektiv. Autoři prezentují shody a rozdíly v kolokabilitě přídavných jmen blízce příbuzných jazyků. Na základě korpusového materiálu, jenž srovnávají s popisem adjektiv a jejich kolokací v českých výkladových slovnících, uvádějí nejfrekventovanější kolokace. Analýzu materiálu provádějí rovněž z hlediska kognitivní lingvistiky. Knihu lze doporučit slavistům, studentům srovnávací lingvistiky a překladatelům z běloruštiny.

Tato monografie je dalším výsledkem tvůrčí spolupráce bohemistů z katedry Slavistiky a obecné jazykovědy Filologické fakulty Státní univerzity v Minsku a katedry českého jazyka Pedagogické fakulty UK v Praze. Kolektiv přijal za své teoretická východiska kontrastivní lingvistiky a v jejich rámci postupně rozvíjí nástroje efektivní výuky češtiny a běloruštiny jako cizího jazyka.
Kolokabilita coby schopnost lexikálních jednotek vstupovat do syntaktických vztahů v souladu se svými sémantickými rysy a územ představuje jeden z centrálních problémů kontrastivní lingvistiky. I jazyky geneticky blízké jsou ve svých kolokacích rozdílné, což způsobuje značné potíže při jejich studiu jako cizích jazyků. Detailní studium kolokací, velmi časově náročné, umožňuje v současnosti existence počítačových jazykových korpusů a internetu.
Autoři ve svých zkoumáních užívají metod kognitivní lingvistiky, prezentované v nejnovějších publikacích předních osobností světové kognitivní lingvistiky, vedoucích k odhalování fragmentů jazykového obrazu světa českého a běloruského etnika. Přinášejí nové lingvistické poznatky o obecných vlastnostech kolokability, kterou rovněž zasazují do rámce teorie smysl - text. Řeší lingvodidaktické problémy s touto tematikou spjaté.
Jejich výsledky jsou díky využívání počítačových korpusů a internetových materiálů bohatě materiálově podložené. Podařilo se jim odhalovat rozdílné, velmi jemné sémantické rysy adjektiv manifestované v jednotlivých kolokacích. Své poznatky aplikovali při tvorbě slovníku kolokací 52 vysoce frekventovaných neslovesných adjektiv českých a 70 běloruských. Heslové stati jsou adekvátně strukturované a graficky vhodně upravené. Základní části heslové stati jsou následující: heslové slovo -adjektivní lemma; číselné označení významů adjektiva a jejich sémantické vymezení; opozitum (opozita) adjektiva; typické příklady užití; další příklady užití z počítačového korpusu či z internetového zdroje. Tvorba heslových statí byla časově velmi náročná.

Z recenzního posudku: Doc. PhDr. Svatava Machová, CSc.