Publikace se věnuje tzv. Nové Ostravě - dnes již pozapomenutému pojmenování grandiózního nového města, kterým se tato měla stát coby výkladní skříň komunistického režimu řešící rozpory mezi bydlením a průmyslem, typické pro ostravskou průmyslovou aglomeraci. Mělo se jednat o typický příklad architektury socialistického realismu.

Autor se v knize zabývá genezí názorů na socialistický realismus jako takový, zmiňuje vývoj a problémy architektury města ve 30. i 40. letech, zabývá se poválečnou výstavbou i budováním památníků obětí a osvobození. Poslední třetina knihy je věnována samotnému vývoji i realizaci projektu Nové Ostravy.