S náměty Starého a Nového zákona se setkáváme ve všech sférách lidské kultury. Jejich význam dnes širší veřejnosti mnohdy uniká. Slovník biblické ikonografie si klade za cíl napomoci k identifikaci a porozumění především námětům děl výtvarného umění. Do slovníku byla vedle osob a událostí Starého a Nového zákona zařazena ikonografická hesla související s biblickou výpovědí, jako například andělé či alegorie ctnosti a neřestí. Heslo ve slovníku je profilováno tak, že jsou v něm uvedeny biblické události, k nimž se bezprostředně vztahují náměty děl a dále odkazy na umělecká díla. Systém odkazů umožňuje snadnou orientaci ve slovníku. V závěru publikace je zařazena výběrová literatura. Autorem textu je historik umění prof. Jan Royt a doprovodné kresby jsou dílem Dagmar Hamsíkové.
Slovo ke čtenáři
Slovo úvodem
Ikonografická hesla
Ediční poznámka
Seznam zkratek muzeí, galerií a knihoven
Seznam kreseb
Výběr z literatury
O křesťanské ikonografii Jan Royt přednáší na Karlově univerzitě, do jejích tajů uvádí i studenty Akademie výtvarných umění. Jeho specializací jsou české votivní, kultovní a milostné obrazy. Málokdo je zná tak dopodrobna, před sedmi lety svá bádání shrnul do knihy Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století. Nyní na ni navazuje mnohem méně specializovaným titulem. Jeho slovník totiž může sloužit jako odrazový můstek k základnímu studiu většiny biblických námětů, když zabírá události od stvoření světa (úvod Starého zákona) až po Janovu Apokalypsu (závěr Nového zákona). O Marii z Magdaly se tak například dovíme, proč ji Mistr Vyšebrodského oltáře namaloval v menším měřítku než ostatní svědky Spasitelova ukřižování, proč Mistr Theodorik Kristovi po jejím boku přimaloval zahradnický klobouk či co měla společného s Miriam stiženou leprou. Jen jedno heslo ve slovníku chybí. Patřit by mělo samotnému Roytovi, který se mimochodem podílel i na přípravách monumentální výstavy lucemburské gotiky, která zanedlouho skončí na Pražském hradě. Skromný autor si dokonce nerezervoval ani místo pro medailon na přebalu. Vskutku křesťanská pokora.
Jan H. Vitvar (Týden, Kultura, 29. 5. 2006)
Slovník biblické ikonografie otevírá přehledná Roytova předmluva věnující se Bibli, její stavbě, překladům a vydáním. Vzhledem ke své orientaci na odbornou veřejnost slovník předpokládá určitý čtenářův vhled do dané problematiky, takže nebyla zařazena žádná studie uvozující do problematiky ikonografie, kterou by jistě uvítali zájemci z jiných oborů. Jan Royt patří mezi největší domácí znalce ikonografie a jeho výklad pojmu i historie této vědní disciplíny by byl nepochybně přínosný a usnadnil by i orientaci v rozsáhlé doporučené literatuře. Ta by také mohla být (spíše než alfabeticky) strukturována tematicky (např. do oblastí ikonografie architektury, malířství, analýzy konkrétních uměleckých děl apod.). Ale to jsou jen drobné výhrady, které nemohou (a ani nechtějí) relativizovat zásadní význam této práce.
Karel Kolařík (Tvar 1/2007)
