Studie vycházející z vymezeného okruhu archivních pramenů je faktorafickým přínosem k poznání úrovně a pojetí výuky dějepisu na vybrané střední škole od konce 18. století asi do r. 1848. Napomáhá k poznání, jak se v těchto letech ( v období vrcholícího a doznívajícího osvícenectví) formovaly kritický přístup ke světu a zřetelné historickévědomí opírajícíc se o dobovou vědu.

Studie věnuje zvláštní pozornost filozofickým a metodologickým otázkám, o nichž rukopisy, ať již přímo, či nepřímo pojednávají. Pozornost je věnována také okruhu literatury, o kterou se přednášející opírali nebo ji doporučovali ke studiu.