Tento svazek obsahuje detailní studii věnovanou architektonickému celku, který sestává z otevřeného dvora a vyvýšené kaple, který je lépe znám jako wabet a který tvoří zásadní součást půdorysu více jak deseti egyptských chrámů 30. dynastie, ptolemaiovského a římského období (např. Fílé, Edfu, Dendera, Šenhur a Dér Šelwít). Kniha je zaměřena na polohu celku, orientaci a jeho uspořádání, stejně jako na výrazy, kterými je tento celek označován i výzdobný program, který se objevuje na jeho stěnách a který umožňuje lepší pohled na činnosti, jenž byly v tomto komplexu vykonávány. Důležitým tématem je i role tohoto komplexu v rámci celého chrámu. V knize jsou zmíněni i možní předchůdci komplexu v chrámech Nové říše a Pozdní doby. Autor pojednává též vztah celku k wabetu jako "místu balzamování".