Bohatě ilustrovaná kniha přibližuje historický vývoj staré kulturní krajiny ve středních Čechách, zhruba na území bývalého novodvorského a žehušického panství (dnešní okres Kutná Hora), v níž se zachovaly četné stopy cílevědomých krajinářských úprav z doby baroka a klasicismu. Težiště monografie spočívá ve zhodnocení krajinného vývoje 18.-20. století, protože v této době zde probíhaly intenzivní změny a pro jejich analýzu je možné využít historické mapy a jejich zpracování v prostředí geografického informačního systému. Ojedinělost publikace je dána nejen tématem, ale také interdisciplinárním přístupem: představuje výsledek společné práce odborníků přírodovědného, humanitního, technického i uměnovědného zaměření. Kniha je určena nejen odborníkům, ale všem zájemcům o poznání minulosti naší krajiny.
Úvod
Představení území
Materiály a metody
Zhodnocení využitelnosti jednotlivých typů pramenů
Historické prameny písemné
Staré mapy a plány
Souborná mapová díla
Ostatní staré mapy a plány
Ikonografcké prameny
Historické letecké snímky
Vývoj vegetace v postglaciálu
Vývoj kulturní krajiny v pravěku
Vývoj krajiny ve středověku
Raný a vrcholný středověk
Pozdní středověk
Vývoj krajiny v raném novověku
Třicetiletá válka a její důsledky pro krajinu
Barokní krajina v 17. a 18. století
Obnova krajiny po třicetileté válce a věžníkovské období v Nových Dvorech
Nové Dvory za Františka Antonína Pachty a Karla Batthyanyho a Žehušicko v 18. století
Vývoj krajiny na konci 18. a počátku 19. století
Vznik komponované krajiny v klasicistním a přírodně krajinářském duchu
První Chotkové na Novodvorsku
Komponovaná krajina kolem Kačiny
Období rozvoje zemědělské výroby v 19. a první polovině 20. století
Změny v hospodaření a krajině po polovině 19. století
Začátky intenzivního hospodaření
Novodvorsko za správy Jindřicha Chotka a Žehušicko za Jana Osvalda Thun-Hohensteina
Krajina na přelomu 19. a 20. století
První republika, válečné a těsně poválečné období: 1919-1948
Vývoj krajiny ve druhé polovině 20. století
Období kolektivizace a následného slučování JZD
Velkovýrobní socialistické hospodářství
Nástin vývoje krajiny v období po roce 1989
Obraz krajiny na starých mapách a leteckých snímcích
Legenda pro mapování změn krajinného pokryvu
Charakteristika krajiny v jednotlivých časových horizontech
Stav na mapách 1. vojenského mapování (1764-1768, reambulace 1780-1783)
Stav na mapách 2. vojenského mapování (1836-1852)
Stav na mapách 3. vojenského mapování (1877-1880)
Stav krajiny na současných leteckých snímcích
Změny ve vývoji využití krajiny zájmového území
Změny během celého sledovaného období
Vnitřní dynamika změn
Diskuze k vývoji krajiny
Vývoj hodnoty koefcientu ekologické stability
Změny vodní složky krajiny
Historické změny v síti vodních toků
Zaniklé rybníky a vývoj rybniční soustavy v dolním Podoubraví
Závěr
Přílohy
Seznam vyobrazení
Prameny a literatura
Summary
Rejstřík
Předložená práce pojednává o velmi zajímavém tématu historických změn využití krajiny dvou středočeských panství, kde se v minulosti projevovaly intenzivní snahy o komplexní úpravu druhotné struktury krajiny v duchu tehdejších ekonomických a estetických koncepcí. ... Práce je napsána svěžím jazykem, obsahuje četné historické postřehy a nepochybně představuje pozoruhodné historické dílo popisující zvláštní případy formování kulturní krajiny v Čechách. Přináší množství málo známých poznatků. Statistické informace z doby posledních tří staletí založené na analýze starých map a leteckých snímků pomocí technologie GIS jsou zde zjištěny vůbec poprvé a poprvé zveřejňovány. Celkově tak s historickým popisem dobře dokumentují postupné změny v kulturní krajině studovaného území. Obdobná práce je prozatím v ČR vzácností.
Z recenzního posudku: Doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.
Zájmová oblast je unikátní s ohledem na historické provázání funkcí krajiny a společnosti, zejména při skloubení ekonomických koncepcí a estetických funkcí krajiny, které usměrňovalo využití krajiny a vytvářelo její harmonický obraz ve dvou bývalých panstvích. Oceňuji podrobné zpracování předložené problematiky interdisciplinárním týmem badatelů, kteří předkládají řadu nových poznatků o vývoji využití krajiny v hlubokých a detailních historických souvislostech. Tento pohled na vývoj krajiny je u nás doposud ojedinělý. Velmi cenným je zejména detailní pohled na historii vývoje sídel a hospodářství v novověku a s tím spojené dopady a vliv na vývoj kulturní krajiny v zájmové oblasti.
Pozornost a ocenění si zaslouží metodický přístup práce a využité materiály (kapitola 3). V této kapitole jsou věcně popsány zdrojové materiály i možnosti získání dat z historických pramenů písemných, starých map a plánů, souborných mapových děl, ikonografických pramenů a historických leteckých snímků. Tato kapitola může být motivující i pro zpracování dalších území ČR s ohledem na řešenou problematiku.
Z recenzního posudku: RNDr. Karel Kirchner, CSc.